Aktual.: 31.08.2026 14:20
Praha – Stát by měl příští rok hospodařit s rozpočtovým schodkem 389 miliard korun. Deficit by podle návrhu, který dnes vládě předložilo ministerstvo financí, měl být druhý nejhlubší v historii Česka. Letos plánovaný schodek je 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by bez prohloubení schodku hrozila Česku ekonomická stagnace. Opozice návrh kritizuje jako nezodpovědný, takto vysoký deficit podle ní nedává smysl v době hospodářského růstu. Podle analytiků je schodek překvapivě vysoký a může vést ke zdražení úvěrů, včetně hypoték. Vláda ještě může návrh rozpočtu upravovat, Sněmovně ho musí odeslat do konce září.
Ministerstvo financí zveřejnilo rozpočtovou dokumentaci dnes odpoledne. Její součástí jsou podrobné výdaje jednotlivých kapitol či výhled hospodaření státu v následujících letech, kdy by se měl deficit podle dřívějších informací ministerstva financí postupně snižovat. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun.
Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu. Nejrychlejší růst z rozpočtových kapitol očekávají ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo obrany, jejich výdaje vzrostou zhruba o čtvrtinu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ČTK sdělil, že v příštím roce chce resort dát nejvíce peněz na platby v oblasti energetiky, dále na sanace po těžbě a na výzkum, šetřit bude na provozních výdajích, například sloučení agentur CzechInvest a CzechTrade do nové agentury CzechBusiness. Naopak nejvýraznější pokles ze všech ministerstev bude mít resort místního rozvoje. Největší rozpočtovou kapitolou zůstává ministerstvo práce a sociálních věcí s plánovanými výdaji 1,026 bilionu korun, meziročně vzrostou o 1,6 procenta.
Schillerová předpokládá, že rozpočtová politika pomůže k hospodářskému růstu, který by měl v dalších letech přispět ke snižování deficitu veřejných financí. To předpokládá i schválený fiskálně-strukturální plán, podle něhož by měl příští rok být celkový deficit veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta HDP a v dalším roce na 1,6 procenta HDP.
Opozice navržený schodek kritizuje. „V době, kdy se české ekonomice daří, nečelíme covidu ani žádné katastrofě. Jedinou katastrofou je Andrej Babiš (ANO) s Alenou Schillerovou u kormidla. Tohle už není neschopnost hospodařit. To je vědomé zadlužování země na účet těch, kteří ještě nemohou hlasovat, zato budou platit účty za tenhle finanční marasmus,“ řekl ČTK předseda ODS Martin Kupka. Zatím největší schodek měl český státní rozpočet za pandemie covidu-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun.
„V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj je potřeba z rozpočtu škrtnout předvolební dárečky za desítky miliard a najít politickou odvahu k debatě o tom, jak nahradit výpadek za zrušení superhrubé mzdy. „Jen kosmetickými škrty a spoléháním na ekonomický růst zdravých veřejných financí nedosáhneme,“ dodal.
Podle analytiků je navržený schodek překvapivě vysoký. „Hrozí, že si jako společnost definitivně zvykneme na mamutí deficity v normálních ekonomických časech. To je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu,“ uvedl analytik Investiky Vít Hradil.
Analytik UniCredit Bank Martin Komrska připomněl, že zvýšené dluhové financování vládních institucí označovala Česká národní banka (ČNB) za jedno z hlavních proinflačních rizik. Uvolněná rozpočtová politika vlády může nakonec přispět k tomu, že bude ČNB dál zvyšovat úrokové sazby, což by zdražilo financování i soukromému sektoru, podotkl Komrska.
Podle navrženého rozpočtu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou 18 miliard korun. Návrh rozpočtu počítá s růstem objemu platů o 36 miliard. Zahrnuje to zvýšení platů státních zaměstnanců o pět až devět procent a zároveň růst jejich počtu. V příštím roce také vzrostou výdaje na obsluhu státního dluhu. Podle navrženého rozpočtu by měly dosáhnout 130 miliard korun po letošních 110 miliardách.
Obranné výdaje by měly činit 195 miliard korun, z toho 191 miliard půjde z rozpočtu ministerstva obrany. Výdaje této kapitoly by měly činit dvě procenta HDP. Schillerová zároveň dnes řekla, že vydávat na obranu pět procent HDP je nyní nereálné, pokud Česko nechce zlikvidovat svou ekonomiku. Členské země NATO se na summitu v Haagu v roce 2025 dohodly na postupném zvyšování obranných výdajů z dosavadních dvou procent HDP. Do roku 2035 se zavázaly vynakládat na obranu a související oblasti pět procent HDP. Nejméně 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a až 1,5 procenta výdaje například na ochranu kritické infrastruktury, odolnost, civilní připravenost či posilování obranného průmyslu.
Hospodaření státu v miliardách korun:
| Rok | Saldo státního rozpočtu |
| 1993 | 1,1 |
| 1994 | 10,4 |
| 1995 | 7,2 |
| 1996 | – 1,6 |
| 1997 | – 15,7 |
| 1998 | – 29,3 |
| 1999 | – 29,6 |
| 2000 | – 46,1 |
| 2001 | – 67,7 |
| 2002 | – 45,7 |
| 2003 | – 109,1 |
| 2004 | – 93,7 |
| 2005 | – 56,3 |
| 2006 | – 97,6 |
| 2007 | – 66,4 |
| 2008 | – 20 |
| 2009 | – 192,4 |
| 2010 | – 156,4 |
| 2011 | – 142,8 |
| 2012 | – 101 |
| 2013 | – 81,3 |
| 2014 | – 77,8 |
| 2015 | – 62,8 |
| 2016 | 61,8 |
| 2017 | – 6,2 |
| 2018 | 2,9 |
| 2019 | – 28,5 |
| 2020 | – 367,4 |
| 2021 | – 419,7 |
| 2022 | – 360,4 |
| 2023 | – 288,5 |
| 2024 | – 271,4 |
| 2025 | – 290,7 |
| 2026* | – 310 |
| 2027** | – 389 |
*schválený státní rozpočet
**návrh ministerstva financí
Zdroj: Ministerstvo financí
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}