Aktual.: 11.09.2024 10:08
Berlín – Německá vláda udělá vše pro to, aby krajní pravice opět ztratila na síle. V projevu ve Spolkovém sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz, který vede vládu sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP). Kancléř hájil také vládní migrační politiku a podporu, kterou Německo poskytuje Ukrajině v obraně proti ruské agresi.
Scholz na počátku debaty věnované rozpočtu na příští rok reagoval na zemské volby v Sasku a Durynsku, ve kterých 1. září strana Alternativa pro Německo (AfD) získala přes 30 procent hlasů. V Durynsku dokonce se značným náskokem zvítězila. Výsledky hlasování označil Scholz za „skličující“. AfD, označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, je podle něj „v manželství s minulostí“ a snaží se Německo připravit o budoucnost. Spolková vláda ale udělá podle Scholze vše pro to, aby se AfD opět stala bezvýznamnou.
Receptem na potlačení radikálních stran je podle kancléře poctivá práce a politika zaměřená na budoucnost. Takovou podle něj jeho vláda provádí, a to i v oblasti migrace. Právě migrační politiku svého kabinetu Scholz po většinu svého zhruba půlhodinového proslovu hájil. „Otevřenost vůči světu neznamená, že může přijít každý, kdo chce,“ řekl. Vláda ale podle něj přijala řadu opatření, která podpořila boj proti nelegální migraci, a další chystá. Připustil zároveň, že ne vždy je snadné obhájit přijímaná opatření před sousedními zeměmi.
Například v pondělí ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila, že Německo od 16. září zavádí kontroly na všech pozemních hranicích. Hranice s Rakouskem kontroluje už od roku 2015, s Českem, Polskem a Švýcarskem od října loňského roku. Přibyla tak kontrola pomezí s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Scholz v projevu ostře kritizoval kromě AfD i další opoziční formaci CDU/CSU. Konzervativní unie v úterý ukončila jednání s vládou o kompromisu v migrační a azylové politice, podle ní nešly vládní návrhy dostatečně daleko. CDU/CSU požadovala především častější odmítání migrantů přímo na německých hranicích. Proti tomu se už vymezily například Rakousko či Polsko. Podle Scholze je za ztroskotáním rozhovorů malost čelných politiků CDU/CSU, kteří nejsou ochotni přistoupit na kompromis. „Dveře (pro jednání) ale nejsou zavřené,“ dodal.
Kancléř v projevu hájil také podporu, kterou Německo poskytuje Ukrajině k obraně proti ruské agresi. Slíbil, že Berlín bude Kyjev podporovat tak dlouho, jak to bude možné. „Právě nyní“ je podle Scholze ten správný okamžik hledat také cesty „ke spravedlivému míru“. Aktuálním úkolem je podle něj zorganizovat další mírovou konferenci, které by se tentokrát účastnilo i Rusko. O uspořádání nového mírového summitu Scholz minulý týden jednal osobně ve Frankfurtu nad Mohanem i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
