Aktual.: 21.06.2026 06:00
Praha – Mnoha obcím chybí podle předsedy Sdružení místních samospráv (SMS ČR) Petra Halady peníze na placení kuchařek, školníků či uklízeček ve školách. Většina zřizovatelů nechala ve školách stejný systém zaměstnávání nepedagogických pracovníků, jako byl před převodem jejich financování ze státu na obce a kraje. Zaměstnavateli těchto pracovníků jsou nadále převážně školy, sdělil ČTK Halada. Podle Asociace ředitelů základních škol dostala většina škol od zřizovatele na nepedagogy tolik peněz, kolik požadovala. Méně dostala asi pětina škol.
Financování nepedagogických pracovníků škol a části takzvaných ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) od letošního roku přešlo ze státu na zřizovatele, tedy obce a kraje. Změnu prosadila bývalá vláda. Zástupci samospráv, odborů i některých školských organizací ji dříve kritizovali. ONIV používají školy například na nákup učebnic, školních pomůcek nebo další vzdělávání učitelů. Bývalá vláda argumentovala mimo jiné tím, že zřizovatelé budou moci nepedagogickou práci zefektivnit.
„Systém funguje dle předpokládaných parametrů. RUD (Rozpočtové určení daní) se zřizovatelským obcím navýšil, ale většina zřizovatelů tvrdí, že finanční prostředky na nepedagogickou práci nemají v plné výši,“ uvedl Halada. Mnoha obcím podle něj peníze na nepedagogy chybí, podrobnější podklady by jeho sdružení mělo mít v září 2026, napsal.
Asi 60 procent škol dostalo od zřizovatele na platy nepedagogů tolik peněz, kolik požadovaly. Vyplývá to z průzkumu mezi řediteli základních škol, kterého se v dubnu zúčastnilo 419 respondentů. Výsledky ČTK poskytl viceprezident asociace ředitelů ZŠ Tibor Hájek. Asi 21,5 procenta škol podle něj dostalo na platy nepedagogů méně peněz, než požadovaly, naopak 3,6 procenta obdržely vyšší částku. Podle Hájka se mezi řediteli objevují obavy, co se stane se systémem po podzimních komunálních volbách.
„Potíže, pokud se vyskytly, jsou především v komunikaci, v uchopení problému zřizovatelem, v nedostatku zkušeností,“ uvedl Hájek. V Česku je podle statistiky ministerstva školství 4320 základních škol.
„Stejný systém zachovalo cca 85 procent zřizovatelů, ostatní si nepedagogické zaměstnance zaměstnávají sami nebo si zřídili s. r. o., případně službu nakupují,“ uvedl Halada. Podle Hájka se zřizovatelé například o hromadné účetnictví pro více škol zřejmě začnou snažit po uplynutí prvního zkušebního roku, případně v souvislosti s možným slučováním škol. Se slučováním menších škol jedné obce v příštích třech letech počítá novela školského zákona.
Podle většiny ředitelů ZŠ by se mělo financování dalšího vzdělávání pedagogů či učebních pomůcek vrátit pod stát. „Možnost hrazení části ONIV, například vzdělávání pedagogů a učebnic, ze státního rozpočtu je nadále zvažována. Podmínkou je však zajištění potřebných prostředků ve státním rozpočtu a změna školského zákona, termín případné změny proto zatím není stanoven,“ uvedlo ministerstvo školství.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
