Komerční prezentace Aktual.: 6.10.2026 09:40
Štrasburk/Brusel – Vývozci dostanou další rok na to, aby se připravili na unijní nařízení o metanu, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Možný roční odklad části metanového nařízení týkajícího se dovozu fosilních paliv naznačil již dříve komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Na odklad účinnosti částí nařízení tlačila zejména Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok.
„Poskytneme vývozcům v oblasti metanu další rok flexibility,“ řekla nyní von der Leyenová v projevu před europoslanci ve Štrasburku. Dodala, že Evropská komise zahájí strategický dialog týkající se evropských rafinerií s cílem snížit náklady a že komise v nadcházejících měsících navrhne opatření ke zvýšení podílu elektřiny na celkové energetické poptávce.
Rodiny a průmysl platí podle šéfky unijní exekutivy cenu za krizi, která se odehrává daleko za hranicemi Evropské unie. Od konce února vzrostly ceny plynu o 140 procent. Cena nafty se zdvojnásobila a celkem dovážená fosilní paliva stála Evropu od začátku války s Íránem o 100 miliard eur více. „Tyto vyšší náklady pociťujeme všichni. Firmy jsou pod velkým tlakem. Lidé mají problémy s placením účtů. A situace by se mohla ještě zhoršit, jak budeme směřovat do zimy. Musíme proto jednat nyní,“ dodala von der Leyenová.
Nařízení EU o emisích metanu v energetice vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jednotlivé povinnosti z něj jsou zaváděny postupně. Od 1. ledna 2027 by měly pro dovozce fosilních paliv začít platit další požadavky týkající se emisí metanu spojených s dováženou ropou, plynem a uhlím. Dovozci by mimo jiné museli prokazovat, že producenti ve třetích zemích používají odpovídající systém měření, vykazování a ověřování emisí. Právě na tuto část se nyní soustřeďují obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů.
Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s dalšími státy předložili Evropské komisi v dubnu takzvaný non-paper, v němž požadovali odklad klíčových povinností pro dovozce. Premiér Andrej Babiš následně napsal dopis von der Leyenové.
Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy energetických surovin v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly na to, že přísné požadavky na dovoz by v době napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo zdražit dovoz plynu a ropy do EU.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
