Aktual.: 20.05.2025 13:17
Praha – Senátní ústavně-právní výbor nedoporučil schválení nového zákona o regulaci lobbování, který má omezit možnost korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Pro přijetí zákona dnes byli jen tři z osmi přítomných členů výboru, kteří se poté neshodli ani na úpravách sněmovní verze vládní předlohy.
I kritici zákona ve výboru ale připouštěli, že Senát jako celek s ohledem na rozložení sil ve středu normu schválí. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. „Něčím jsme začali, regulaci potřebujeme,“ uvedl předseda výboru Tomáš Goláň (ODS) k námitkám opozičních senátorek, že nová pravidla nebudou účinná a mohla by být v rozporu s ústavou.
Lobbování označuje návrh zákona za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů. Lobbovanými mohou být například prezident, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí.
Předloha vymezuje po sněmovních úpravách lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovní jen osoby s rozhodovací pravomocí. Z vládního návrhu zákona vyškrtla dolní komora asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Pirátská senátorka Adéla Šípová se neúspěšně snažila asistenty zákonodárců do okruhu lobbovaných osob vrátit, získala pro to ale pouze dva hlasy.
Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti. Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu.
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
Doprovodná novela upravuje například zaznamenávání takzvané lobbistické stopy návrhu právního předpisu. Bude obsahovat méně údajů, neboť detaily budou dostupné v registru lobování. V rejstříku budou muset poslanci a senátoři například uvádět, zda jejich úpravy vznikly na základě lobbingu. Šípová neuspěla s návrhem, aby v rejstříku museli zákonodárci uvádět pouze úspěšný lobbing, na jehož základě byly v zákoně schváleny změny.
