Vvoj novho letounu zapoal a ve spoluprci se spolenostmi Airbus, Daher, Capgemini a Ariane Group, bude nyn probhat zhruba dva roky. Dal dva roky jsou pak v plnu nron testy. Cel projekt vroby novho letounu m na starosti technik a zkuen moeplavec Raphal Dinelli.
Stavba stroje, kter m ambici aplikovat revolun technologick novinky a pstupy, bude stt v pepotu 1,2 miliardy korun a nklady na jeho provoz odhaduje Piccard na dalch 400 milion korun. Na technologickm vvoji, stejn jako v ppad Solar Impulsu, pracuje spolenost Syensqo (pvodn divize spol. Solvay). I zde se pedpokld, e technici napnou vechny sly, aby v novm letounu posunuli technologick hranice monho.
BERTRAND PICCARD ( nar. 1. bezna 1958)
|