Sněmovna podpořila sporné snížení podpor v nezaměstnanosti

„Návrh jde proti lidem,“ řekl bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho nástupce Aleš Juchelka (ANO) naopak tvrdil, že trh práce se potýká s vysokým počtem volných míst a potřebuje zrychlit návrat uchazečů o zaměstnání do ekonomiky. Argumentoval také meziročním nárůstem výdajů na podpory v nezaměstnanosti o 8,5 miliardy korun.

Snížení podpor v nezaměstnanosti by mělo podle vládních odhadů přinést zhruba pětimiliardovou úsporu ročně. Od ledna by se měla podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících snížit podle návrhu z 80 procent výdělku či vyměřovacího základu na 65 procent. Nejvýš by mohla činit 60 procent průměrné mzdy místo 80 procent. Maximální částka pro letošek by tak byla místo 38.537 korun 28.903 korun. V dalších dvou měsících by se pobíralo stejně jako teď 50 procent výdělku, poté 45 procent místo nynějších 40 procent.

Lidem nad 52 let se mají doby s nejvyšší a prostřední částkou zkrátit ze tří měsíců na dva. Při rekvalifikaci se má vyplácet 60 procent výdělku místo 80 procent. Ti, jimž se do potřebné odpracované doby a odvodů k získání podpory počítá rodičovská či péče o blízké, by měli mít v prvních dvou měsících místo 40 procent výdělku nově 30 procent.

Změny prosadila minulá koaliční vláda Petra Fialy (ODS). V prvních měsících se částka zvedla, při delší době bez práce poklesla. Úprava měla podle Fialova kabinetu rozhýbat pracovní trh a usnadnit změnu místa. Skupina poslanců všech pěti opoziční stran už předložila k nynější novele pozměňovací návrh, který by nynější výši podpor zachoval. Poukazují mimo jiné na to, že změna práce je spojená podle dřívějšího ministerského rozboru s růstem mzdy o osm až 12 procent.

Terčem kritiky části poslanců se stala také navrhovaná změna vymezení závislé práce neboli zaměstnání. Úprava podle kritiků umožní takzvaný švarcsystém, tedy zaměstnávání na živnostenský list. Podle Juchelky ale švarcsytém zůstává nadále nelegální.

Novela v návaznosti na legislativu EU předpokládá, že zaměstnavatelé budou muset nastavit systém odměňování podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti prací. Vypracovávat budou zprávy o výdělcích. Pokud neodůvodnitelné rozdíly mezi odměnou mužů a žen dosáhnou pěti procent a více, budou muset stav do půl roku napravit. Uchazeči o místo se budou muset dozvědět minimální výši výdělku a prémií před uzavřením smlouvy.

Sněmovna podpořila uzákonění vzniku registrů žáků a učitelů

Zlepšit dostupnost souborných dat pro řízení školství mají registr žáků a registr pedagogů a akademiků, jejichž uzákonění dnes v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Registry mají podpořit digitalizaci ve školství a snížit administrativu jak pro učitele a ředitele škol, tak pro žáky a jejich rodiče, uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Přijetí normy, kterou připravovala už bývalá vláda, podpořili i zástupci opozice.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel označil normu za „první krok k debyrokratizaci školství“. Údaje se budou do registrů převádět ze školských systémů automaticky, statistiky se budou zpracovávat automatizovaně, uvedla stínová ministryně školství ODS Renata Zajíčková. Jan Berki (STAN) zdůrazňoval, že stát bude moci využívat anonymizovaná data o studentech i pedagozích.

V registru žáků mají být podle zákona data o dětech a žácích a studentech od mateřské školy až po dokončení vzdělání na vysoké škole. Obsahovat by měl i údaje o lidech, kteří se účastní celoživotního vzdělávání, nebo například o uchazečích o přijetí ke studiu. Lidé by měli mít takzvaný identifikátor. V registru by mělo být vedeno například jméno a příjmení žáků, datum narození, údaje o dosaženém vzdělání, údaje o přihlášení a přijetí ke studiu nebo jeho průběhu. Zároveň by měl zahrnovat například údaje o znevýhodnění žáka, podpůrných opatřeních, které má, či informace o zákonném zástupci.

V registru pedagogů a akademiků by kromě osobních údajů měly být informace o získaném vzdělání a titulech či například údaje o délce pracovní doby. U pedagogů by měl registr obsahovat také informace o kvalifikacích, předpokladech pro výkon daného povolání či například specializaci. Shromažďovat by měl i data o dalším vzdělávání pedagogů nebo vyučovaných předmětech. Zároveň by měl registr obsahovat údaje o mzdě pedagogů, akademiků či vědeckých pracovníků. Měl by umožnit zjistit, kde a v jaké době budou učitelé jednotlivých oborů chybět.

Údaje by do registrů měly zapisovat školy, školská zařízení nebo například krajské úřady a ministerstvo. Zákon by mohl začít platit od září 2028, školy a úřady by údaje do registrů musely zapsat do roka od nabytí účinnosti. Předpokládaný dopad na státní rozpočet a veřejné rozpočty činí 372,68 milionu korun, z toho asi 200 milionů by mělo stát zřízení registrů a související služby. Zároveň by měl souběh stávajícího systému a nových registrů v přechodném období dvou let stát 6,37 milionu korun ročně.

Zákon před dalším schvalováním Sněmovnou projedná její školský výbor.

Ve Sněmovně jsou znovu ve hře návrhy na zákaz lovu norováním

Ve Sněmovně jsou znovu ve hře návrhy na zákaz lovu norováním. Poslanecké úpravy ke koaliční novele o zvýšení pokut za týrání zvířat by zamezily lovení lišky obecné tímto způsobem, případně i dalších zvířat. Norováním se může lovit také jezevec nebo psík mývalovitý, který je v Česku invazním druhem. Jeden z pozměňovacích návrhů by připouštěl výjimky ze zákazu. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat po dnešním druhém čtení nejdřív v listopadu.

Zákaz lovu lišek norováním navrhla Jana Hanzlíková společně s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) a předsedkyní klubu tohoto hnutí Taťánou Malou. „Norování opravdu ztratilo praktické opodstatnění,“ řekla Hanzlíková, podle níž už jsou k dispozici moderní technické prostředky. „Významnou roli v tomto směru hraje zejména rozšíření termovizních zařízení, která umožňují vyhledávání a lov lišek i v nočních hodinách, tedy v době jejich nejvyšší aktivity,“ uvedla.

Výjimku ze zákazu norování lišek, o níž by rozhodovaly úřady pro myslivost, prosazuje David Pražák (ANO). „Bude se tak jednat o nástroj například ochrany přírody v oblastech výskytu tetřívka obecného,“ napsal ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu.

Vztažení zákazu norování na všechna zvířata prosazuje skupina poslanců opozičních Pirátů, STAN a TOP 09 kolem Jany Patkové z pirátské strany. „Nora nemá zvonek a není poznat, kdo v ní bydlí,“ uvedla Patková.

K předloze se sešly čtyři desítky poslaneckých úprav. Jiří Pospíšil (TOP 09) například chce rozšíření povinných kamerových systémů do všech prostor na jatkách, v nichž se nacházejí živá zvířata. Záznamy by se navíc ukládaly v registru ministerstva zemědělství, nahlížet do nich by mohli i zástupci organizací na ochranu zvířat. „Vždycky cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly,“ komentoval tuto úpravu Jan Bureš (ODS), podle kterého k záběrům mají být přístupné jen kontrolním úřadům.

Původní znění poslanecké novely předpokládá uzákonění povinnosti obcí zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) místo toho chce, aby obce musely přijmout podle místních podmínek opatření k předcházení nekontrolovanému rozmnožování opuštěných koček a koček bez pána a zajistit k tomu možnost využití kastračního programu. Lidovci chtějí tuto část z předlohy úplně vyškrtnout, Bureš chce, aby náklady na kastrace hradil obcím stát. Patková nabídla odlišnou úpravu kastrace koček, jejich povinné čipování i uzákonění pravomoci obcí zavést za kočky poplatek, jako je tomu u psů.

Do občanského zákoníku chtějí koaliční autoři novely přidat ustanovení, podle kterého by nálezce opuštěného zvířete, o něž by neměl zájem, musel nález oznámit obci. Obec by se tím stala vlastníkem takového zvířete. Postup by se nevztahoval na zdivočelé kočky.

Nově by úřady mohly uložit pokutu za týrání jednoho zvířete. V případě jednotlivců by byla nad 5000 korun a u podnikatelů a firem nad 10.000 korun, což nyní platí u týrání dvou a více zvířat. V těchto případech novela zvedá spodní částky sankcí přes 10.000 korun a přes 20.000 korun. Trest zákazu chovu, který se vztahuje na pořizování nových zvířat, by podle novely mohl nově trvat až deset let místo současných pěti let.

Policisté by v případě podezření na týrání zvířat mohli podle předlohy vstupovat nejen na pozemek či do podnikatelských prostor, ale také do bytů. Širší pravomoc míří podle předkladatelů na takzvané množírny. Motorista Matěj Gregor chce rozšíření policejní pravomoci vyškrtnout podle něho pro nepřiměřený zásah do ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí.

Předloha upravuje také například předběžnou náhradní péči o týrané zvíře včetně úhrady nákladů. Rozšíří se navíc okruh zařízení, do nichž je možné umisťovat týrané velké šelmy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}