Aktual.: 30.01.2026 18:47
Praha – Sněmovna v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Novela také prohlašuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, což může usnadnit vyvlastňování pozemků. Celkově má předloha zrychlit a usnadnit povolování staveb. Předloha odolala návrhu některých opozičních stran na vrácení předkladatelům k dopracování. První čtení trvalo asi 11 hodin, začalo ve středu, poté ho poslanci přerušili a vrátili se k němu dnes.
Pod novelou je podepsáno deset koaličních poslanců v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Opozice novele vytýkala například to, že neprošla řádným připomínkovým řízením a že není jasné, kdo ji ve skutečnosti vypracoval. Vytýkala i nevyčíslené dopady na veřejné rozpočty.
Předlohu nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Druhé čtení by mohlo přijít na řadu v druhé polovině dubna. Sněmovna neschválila návrh STAN na prodloužení lhůty pro projednávání ve výborech. Občanští demokraté avizovali, že nebudou klást překážky posunutí zákona do dalších kol projednávání.
Stavby pro hromadné bydlení mají být budovy o celkové podlahové ploše nad 10.000 metrů čtverečních. Podle důvodové zprávy půjde o stavby s nejméně stovkou bytů. Budou vyhrazenými stavbami, což má usnadnit jejich povolování. Bude o nich rozhodovat úřad rozvoje.
Pod úřadem bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Podle novely budou moci vznikat i další územní pracoviště úřadu v dalších obcích podle místní potřeby. Úřad vznikne spojením stavebních úřadů ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Úředníci, kteří přejdou pod nový stavební úřad, budou dostávat odměnu. Někteří opoziční poslanci zpochybňovali ochotu nynějších úředníků přejít z obcí pod stát.
Novela zahrnuje i další novinku. Obce budou moci na základě vyhlášky inkasovat od vlastníků pozemků náhrady, pokud hodnota jejich parcel vzroste díky změně územně plánovací dokumentace. Podmínkou bude, že vlastník se změnou souhlasil nebo o ni sám žádal. Výši náhrady a její splatnost bude rovněž stanovovat obecní vyhláška.
Kritikové poukazovali třeba na to, že materiál mění celkem 42 zákonů a neprošel odbornou debatou s připomínkami. Petr Bendl (ODS) uvedl jako příklad, že vložená novela zákona o ochraně přírody zakazuje lov lišek pomocí norování.
Proti novele již dříve vystoupili například zástupci akademické obce. Předloha podle nich oslabuje památkovou péči. Úpravy zákona podle nich například mechanicky ruší ochranná pásma památkových rezervací a zón. Patří mezi ně i památky zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, například Praha, Kutná Hora a Český Krumlov. Kritizují i rušení závazných stanovisek u zásahů do staveb v památkových zónách a přenášení rozhodovací pravomoci přímo na stavební úřad.
Nový stavební zákon z roku 2021 se připravoval řadu let. Jeho současná podoba začala platit od 1. července 2024.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}