Sněmovna schválila přesun části pomoci lidem v bytové nouzi na úřady práce

Původní vládní novela předpokládala pouze zacílení pomoci na lidi ohrožené bytovou nouzí, kteří mají k danému regionu vazbu. Sněmovna ji celkově upravila podle návrhu Evy Fialové (ANO), navíc tuto část vypustila. Přijala úpravu Elišky Olšákové (STAN), podle které bude mít k poradenství přístup kdokoli, jak to zákon předpokládá teď.

Přesun části pomoci na úřady práce kritizovali zejména poslanci Pirátů a STAN. „Úřady práce nezvládají už dnes svoji agendu,“ uvedla předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová. Olšáková poukazovala i na to, že obce se na povinnosti dané zákonem přijatým v minulém volebním období připravovaly a lépe znají místní prostředí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) poukazoval na to, že by se jen vytvářela duplicitní struktura. „Úřad práce se na převzetí agendy připravuje,“ uvedl.

Proti vytváření dalších struktur se stavěl také Vítězslav Schrek (ODS), podle kterého má pomoc mířit k lidem, jimž skutečně hrozí ztráta bydlení nebo kteří bydlí v neúnosných podmínkách. „V tom mém vnímání stále platí, že otázka bydlení je do velké míry otázkou osobní odpovědnosti a schopnosti člověka postarat se sám o sebe,“ zdůraznil. Vojtěch Munzar (ODS) poukazoval na to, že zákon si vyžádá náklady, žádný nový byt ale nevytvoří.

Přijatý pozměňovací návrh Fialové také umožní úřadům práce v nezbytných případech uskutečnit prověřování. Pracovníci budou zjišťovat bytovou situaci žadatele a členů jeho domácnosti.

Za lidi bez vyhovujícího bydlení se budou podle předlohy vždy pokládat například oběti domácího násilí, rozvádějící se či lidé rušící partnerství. Za osobu bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení vlastním přičiněním se bude pokládat člověk, jehož příjem nebo příjem jeho domácnosti nepřevyšuje dvojnásobek životního minima. Sněmovna hranici zmírnila z 1,6násobku minima podle návrhu Pirátky Veroniky Kovářové.

Na její návrh také snížila částku, která musí domácnosti zbýt po zaplacení nákladů na bydlení z životního minima na jeho polovinu. „Tímto bude umožněno, aby zákonem byly podpořeny skutečně nejzranitelnější a nejchudší domácnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Podle další schválené pirátské úpravy budou moci poskytovat podpůrná opatření v bydlení také městské obvody a městské části.

Zákon účinný od ledna s postupným náběhem také zavádí dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Bývalá vláda argumentovala kromě jiného tím, že se zákon opírá o zkušenosti z desítek fungujících projektů.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v závěru jednání gratuloval vládě k tomu, že vyřešila bydlení jednoho člověka, a to ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) služebním bytem. Položil před ní na stůl klíčenku. Minulý týden, když Sněmovna začala novelu projednávat, dal Hřib ministryni v narážce na její někdejší využívání obecního bytu v Bílině QR kód na převod dvou milionů korun městu, podle pirátského předsedy na dorovnání nájemného. Mrázová tehdy list papíru zmačkala a odhodila ho za sebe. Tentokrát ministryně nereagovala, Hřibovo jednání ale vyvolalo řadu dalších vystoupení.

„Trapnost a ubohost našla své dno,“ komentoval Hřibovo jednání Vojtěch Krňanský (za Motoristy) a vyzval ho k omluvě. Podle Bereniky Peštové (ANO) byl Hřibův výstup teatrální, podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) si Piráti dělají ze Sněmovny televarieté. Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO) ohlásila návrh, aby poslanecký etický kodex, který výbor sestavil v minulém volebním období, přijala i dolní komora. Poslanci se přeli i o to, zda bydlení může vyřešit trh, nebo zásahy do něj.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}