Komerční prezentace Aktual.: 16.10.2026 14:52
Praha – Sněmovna přes odpor části opozice, odborů i expertů podpořila v prvním kole schvalování vládní návrh zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci, tedy prostřednictvím digitálních aplikací nebo webových stránek. Rozhodla o tom dnes po zhruba dvouhodinové debatě navzdory varování kritiků, podle nichž navrhovaná změna definice zaměstnání povede k legalizaci takzvaného švarcsystému a tím k negativním dopadům na veřejné rozpočty. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) toto tvrzení opakovaně odmítl.
„Nedochází k žádné legalizaci švarcsystému – toto bychom nikdy nedopustili,“ prohlásil Juchelka, který kritiku označil za „iracionální hysterii“. Normu před dalším schvalováním projednají sněmovní sociální a hospodářský výbor, dostaly na to měsíc místo obvyklých dvou. Poslancům za Starosty se nepovedlo prosadit zamítnutí předlohy, poslancům za Piráty ani její vrácení vládě k dopracování dopadů, i když to na rozdíl od zamítnutí podpořila i opoziční ODS.
Zákon o platformách přebírá unijní směrnici z roku 2023, která má v celé sedmadvacítce zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Pravidla mají členské státy zavést do praxe do 2. prosince, jinak jim hrozí sankce. Juchelka uvedl, že ČR volí minimalistický přístup, aby nezatěžovala zaměstnavatele. „Cílem není vytvářet nový obecný režim pro digitální ekonomiku, ale reagovat na specifika práce organizované digitálními pracovními platformami a platformovým pracovníkům zajistit úroveň ochrany požadovanou evropským právem,“ uvedl ministr.
Předloha počítá s tím, že platformový pracovník by se považoval za zaměstnance v případě, pokud by jeho činnost splňovala znaky závislé práce a platforma aspoň jeden z nich nevyvrátila. O závislou práci by se mělo jednat tehdy, pokud je vykonávána jménem zaměstnavatele, zaměstnanec ji pro něj dělá osobně a je podřízený. Nadřízenost a podřízenost platí tehdy, pokud zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje a pracovník ji dělá podle pokynů v určené pracovní době.
Podle kritiků norma povede k legalizaci švarcsystému, kdy zaměstnaneckou práci pro firmu či instituci vykonávají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které proto mají nižší odvody na zdravotní a sociální pojištění a zaměstnavatel za ně toto pojistné neplatí. Pracovník nemá nárok na placenou dovolenou či nemocenskou. V budoucnu mu hrozí nízký důchod. Odbory negativní dopady normy na veřejné rozpočty spočítaly až na 120 miliard korun ročně. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, který vládní úpravu obhajuje, jsou údaje „vycucané z prstu“.
Navrhovaná změna definice zaměstnání by nicméně také podle studie Akademie věd přispěla k rozšíření švarcsystému a kromě snížení příjmů státu by zvýšila výdaje na dávky. Podle šetření agentury PAQ Research by změna definice legalizovala 70 až 90 procent švarcsystému. Týkalo by se to 50.000 až 80.000 lidí.
Platformy by se podle vládní předlohy musely do konce ledna příštího roku zapsat do evidence zaměstnavatelů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Musely by pracovníky o svých automatizovaných systémech informovat a dopady algoritmů na pracovní podmínky a rovné zacházení každé dva roky vyhodnocovat. Nad rozhodnutími by musel být lidský dohled.
Podle podkladů přes digitální platformy pracuje až 546.000 lidí. Z nich 139.000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdně či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257.000 osob, nárazově a příležitostně 150.000.
Změnit se má podle předlohy přístup k nelegální a nehlášené práci. Její zjištění inspekce práce oznámí sociální správě. Ta firmám či jednotlivcům, kteří umožní pracovat nelegálně či bez nahlášení pracovníka do JMHZ, doměří sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnavateli. Stanoví ho za poslední rok, pokud neprokážou kratší čas. Cizinec bez zaměstnanecké karty či pracovního povolení se má brát jako zaměstnanec. Případný zaměstnavatel by mu po odhalení musel doplatit mzdu a státu odvody, a to z 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc nelegální práce, když by neprokázal jinou odměnu. Nesrovnání dluhu vůči státu do tří měsíců by mělo dopad na všechny v dodavatelském řetězci.
Snížení podpor v nezaměstnanosti bude čelit snahám sněmovní opozice o zamítnutí
Navrhované snížení podpor v nezaměstnanosti bude ve Sněmovně čelit opozičním snahám o zamítnutí už v prvním kole projednávání. Návrhy na zamítnutí vládní novely zákoníku práce a dalších zákonů dnes podali poslanci STAN a TOP 09. Zákonodárci ale úvodní debatu o předloze nedokončili. Pokračovat bude moci příští týden.
Novela také přejímá unijní směrnici o průhledném odměňování a mění vymezení takzvané závislé práce, tedy zaměstnání. Snížení podpor v nezaměstnanosti se stalo hlavním terčem opozičních výtek. Návrh se ale nelíbí ani koaličnímu hnutí SPD, podle kterého jde o trestání pracujících, kteří se krátkodobě ocitnou bez zaměstnání.
Opoziční řečníci dnes připomínali, že podpory zvedla novela zákoníku práce, která byla schválena za vlády Petra Fialy (ODS) a měla vést ke zpružnění pracovního trhu. Podle Elišky Olšákové (STAN) jde o pojistku pro člověka, který ztratil práci, aby nebyl nucený přijmout z finančních důvodů první nejisté nebo nevhodné zaměstnání. Obdobně se vyjádřil předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, podle něhož návrh omezuje jistotu zaměstnanců při zachování větší pružnosti pracovních vztahů. „Česká ekonomika potřebuje lidi, kteří se nebojí hledat lepší uplatnění. Potřebuje zaměstnance, kteří si mohou doplnit kvalifikaci,“ řekl.
Snížení podpor v nezaměstnanosti by mělo podle vládních odhadů přinést až zhruba pětimiliardovou úsporu ročně, na což se odvolával ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Od ledna by se měla podpora v prvních dvou měsících snížit podle návrhu z 80 procent výdělku či vyměřovacího základu na 65 procent. Nejvýš by mohla činit 60 procent průměrné mzdy místo 80 procent. Maximální částka pro letošek by tak byla 28.903 korun místo 38.537 korun. V dalších dvou měsících by se pobíralo stejně jako teď 50 procent výdělku, poté 45 procent místo nynějších 40 procent.
Lidem nad 52 let se mají doby s nejvyšší a prostřední částkou zkrátit ze tří měsíců na dva. Při rekvalifikaci se má vyplácet 60 procent výdělku místo 80 procent. Ti, jimž se do potřebné odpracované doby a odvodů k získání podpory počítá rodičovská či péče o blízké, by měli mít v prvních dvou měsících místo 40 procent výdělku nově 30 procent.
Dnešní jednací den skončil potom, co si po 14:00 vyžádaly kluby TOP 09, STAN a KDU-ČSL přestávky až do 19:00. Po této hodině už podle sněmovních pravidel není možné bez prodloužení jednacího dne návrhy zákonů projednávat. Schůze bude pokračovat v úterý odpoledne.
Sněmovna dnes nebude schvalovat růst plateb státu do zdravotnictví
Sněmovna dnes nebude schvalovat růst plateb státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané pro příští rok. Předloha se do programu schůze nedostala kvůli potížím se zápisem ze středečního jednání zdravotnického výboru, který přijímal stanoviska k poslaneckým pozměňovacím návrhům. Závěrečné sněmovní čtení novely o pojistném na veřejné zdravotní pojištění by se mohlo odehrát za týden.
Platby do zdravotnictví za takzvané státní pojištěnce mají vzrůst příští rok celkem o zhruba 13 miliard korun. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard, dolní komora ale částku koaličním pozměňovacím návrhem pravděpodobně sníží. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce. Zvýšení plateb má podle důvodové zprávy zajistit finanční rovnováhu veřejného zdravotního pojištění a stabilizovat systém.
Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá ráno poslancům oznámila, že zařazení předlohy na dnešní program proti původním plánům nenavrhne. „Nepovedlo se ověřit zápis ze zdravotnického výboru,“ uvedla. Usnesení výboru dostali poslanci opožděně, závěrečné schvalování by kvůli lhůtám bylo možné podle sněmovního systému po dnešních 15:20. Třetí čtení návrhů zákonů je ale podle pravidel o pátcích možné do 14:00.
Příjmy systému zdravotního pojištění mají vzrůst v roce 2027 podle úhradové vyhlášky o 50,2 miliardy Kč na 605 miliard Kč. Letos předpokládá systém podle podkladů schodek 15 miliard korun. Předloha dočasně ruší automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce zavedenou v minulém volebním období od roku 2024. Příští rok by přinesla do zdravotnictví podle podkladů zhruba 3,2 miliardy korun navíc.
Poslanci dnes nedokončí proti původním předpokladům závěrečné kolo projednávání předlohy o digitální ekonomice, která má zajistit bezpečnější a průhlednější on-line prostředí. Sněmovna ji z programu podle návrhu Malé vyřadila. Zákon o digitální ekonomice vychází z evropského nařízení DSA o digitálních službách. Upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i více chránit děti.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
