Aktual.: 14.05.2026 17:52
Praha – Sněmovna se dnes hlasy vládní koalice postavila proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně a vyzvala ke zrušení akce. Předák sudetských Němců Bernd Posselt to ve vyjádření pro ČTK označil za frašku. Podle organizátorů festivalu Meeting Brno, kteří SdL do Brna pozvali, je rozhodnutí poslanců „projevem strachu z vlastní minulosti“. Akce se příští týden uskuteční podle plánu, uvedli organizátoři. Poslanci opozice se jednání Sněmovny nezúčastnili, na jejich místech byl transparent se vzkazem „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“. Konání sjezdu podpořila i Česká biskupská konference.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Sněmovna o sjezdu hlasovala z podnětu vládního hnutí SPD. „Poslanecká sněmovna vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili,“ stojí ve sněmovním usnesení, schváleném dnes hlasy koalice ANO, SPD a Motoristů. Pro návrh usnesení hlasovalo 73 ze 77 přítomných poslanců koalice. Proti nebyl nikdo. Čtveřice zákonodárců vládního tábora se hlasování zdržela.
„Byl jsem 20 let členem Evropského parlamentu. A můžu proto jasně říct: Celé to je fraška, karikatura parlamentarismu,“ řekl ČTK předák sudetských Němců Posselt. „Na obrazovkách bylo vidět, že sněmovna je úplně prázdná. Opoziční strany, demokratické proevropské strany, které lze v českém parlamentu brát vážně, to bojkotovaly,“ dodal.
„Dnešní rozhodnutí Poslanecké sněmovny bereme na vědomí, přestože se výrazně liší od našeho občanského postoje,“ uvedli organizátoři festivalu Meeting Brno v reakci, kterou poskytli ČTK. „Naším posláním zůstává kultivace česko-německých vztahů skrze otevřenou a upřímnou reflexi společných dějin. Právě osobní setkávání a navazování nových partnerství považujeme za jedinou cestu, jak zabránit tomu, aby se historie stala zbraní v rukou populistů,“ sdělili.
Ministr pro sport a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný pokládá sjezd za politickou provokaci. Odpor proti konání sjezdu v Česku nepovažuje za odmítnutí dialogu, Německa nebo lidí s kořeny v českých zemích. „Jde o respekt k poválečnému uspořádání Evropy, mezinárodnímu právu a historické zkušenosti,“ prohlásil. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé akce otvírá staré rány a její pořádání v Česku není příliš šťastné. Poslanec za SPD Jindřich Rajchl (PRO) obhajoval násilný poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva z území někdejšího Československa. „Není to asi nic, za co bychom měli tleskat, ale byla to věc, která v daném historickém kontextu byla pochopitelná,“ řekl.
Zástupci koalice také opakovaně zmínili v souvislosti s odporem vůči sjezdu, že SdL zpochybňuje Benešovy dekrety, z nichž část souvisela s poválečnou konfiskací německého majetku či odsunem Němců. Opozice ale již dříve upozorňovala, že se SdL zřeklo požadavku na zrušení dekretů. Posselt řekl v úterý deníku Mladá fronta Dnes, že nebude ve svém projevu v Brně vůbec mluvit o Benešových dekretech, i když s nimi nesouhlasí, protože jsou podle něj postaveny na kolektivní vině.
Jihomoravský hejtman a předseda opoziční KDU-ČSL Jan Grolich považuje postup vládní koalice za „mlhu“ a snahu o vyvolávání kulturních válek. „Abychom neřešili to, co chtějí hlavně schválit, a to je změna zákona o rozpočtových pravidlech,“ řekl ČTK. Vláda podle něj měla několik měsíců na to, aby konání sjezdu projednala s německou stranou. Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS), která už dříve sjezd podpořila, bylo projednávání bodu ve Sněmovně mrhání časem a prostředky, které by se daly využít pro další rozvíjení vztahů s německými sousedy.
Sjezd a jeho pořadatele podpořila v dnes zveřejněném prohlášení také rada České biskupské konference Iustitia et Pax (Spravedlnost a mír). „Budoucnost, nemá-li být řešena silově, nemůže stát na historických křivdách, ale na schopnosti porozumět si, odpouštět a hledat společné cíle v evropském společenství,“ stojí v prohlášení.
Německá poslankyně za stranu Alternativa pro Německo (AfD) a členka Německo-české parlamentní skupiny Martina Kempfová řekla ČTK, že Česko by mělo konečně uznat, že vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení bylo bezprávím. AfD je největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V Evropském parlamentu AfD spolupracuje s českým hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD), které sudetoněmecký sjezd nejostřeji kritizuje. Předseda SPD Tomio Okamura vyjádření Kempfové zkritizoval, poválečný odsun se podle něj týkal jen „nepřátelských“ Němců. Podle českého ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by se Kempfová neměla vyjadřovat k historickým záležitostem, o nichž nemá ani ponětí.
Organizátoři sudetoněmeckého sjezdu čelí nejen kritice ze strany politiků, ale podle policie také výhrůžkám. Jihomoravští policisté zaznamenali zatím pět takových případů a vyhodnotili je jako přestupek. ČTK to dnes řekl mluvčí policistů Petr Vala. Není zřejmé, čím dotyční hrozili a zda policie zná jejich totožnost.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}