Aktualizace: 18.01.2024 15:00
Brno – Ať už Ústavní soud (ÚS) rozhodne o zkrácené valorizaci penzí jakkoliv, hlavně musí nález srozumitelně odůvodnit. Rozhodnutí se totiž citelně dotkne značné části populace a bude mít dopad i na parlamentní kulturu. Vyplývá to z odpovědí expertů, které oslovila ČTK. Soud nález vyhlásí ve středu. Poté, co se tento týden změnil soudce zpravodaj, přiklánějí se někteří odborníci k tomu, že ÚS ponechá spornou právní úpravu v platnosti, tedy návrh poslanců ANO zamítne. Argumentují dlouhodobými postoji původního soudce zpravodaje Jana Svatoně a nově určeného Vojtěcha Šimíčka, ale i právní úpravou, která pro zrušující zásah vyžaduje výraznější většinu než pro zachování současné právní úpravy.
„S vysokou mírou pravděpodobnosti dojde k zamítnutí návrhu,“ řekl ČTK například brněnský advokát Zdeněk Joukl.
Podobný názor zveřejnil pražský advokát Tomáš Nahodil. „Přesvědčit nejméně devět ústavních soudců celkem z 15 pro zrušení důchodové ‚valorizační novely‘ (což je počet, který zákon o Ústavním soudu vyžaduje ke zrušení zákonů) mohlo být pro Jana Svatoně obtížné. A dost možná letos obtížnější právě proto, že někteří teprve loni jmenovaní noví soudci chtějí být aspoň zpočátku svého desetiletého mandátu spíše zdrženlivější,“ napsal Nahodil na síti X.
Ústavní právnička Zuzana Vikarská z brněnské právnické fakulty je při hodnocení situace opatrná. Aby bylo možné usuzovat ze změny soudce zpravodaje na výsledek řízení, musela by veřejnost znát Svatoňův názor, který zatím zůstává utajený. „Jediná informace tedy je, že nová verze soudce Vojtěcha Šimíčka získala větší podporu ostatních soudců a soudkyň než původní verze soudce Jana Svatoně,“ uvedla Vikarská.
Předseda soudu Josef Baxa ve středu České televizi řekl, že se plénum o nálezu radilo nejméně na deseti uzavřených jednáních. Dále se uskutečnilo veřejné ústní jednání. Podle Joukla to může svědčit jednak o důkladnosti soudu, jednak o rozpolcenosti pléna. „Muselo-li se plénum o dané věci radit tolikrát, pak je zřejmé, o jak složitý problém jde a že neexistuje jen bílé či černé řešení,“ uvedl advokát.
Změna soudce zpravodaje není výjimečná. Zákon ji předpokládá v situaci, kdy plénum přijme návrh, který se podstatně liší od návrhu původního zpravodaje. Nález pak vypracuje soudce, kterého určí předseda. „Zajímavé je, že nejčastěji se v uplynulých letech tímto způsobem odebíraly věci soudci Radovanu Suchánkovi, naopak nejčastějším ‚novým‘ soudcem zpravodajem bývá právě Vojtěch Šimíček, který spis podědil i v této věci,“ povšimla si Vikarská.
Že plénum o valorizaci důchodů diskutovalo více než desetkrát, podle Vikarské samo o sobě asi nic výjimečného neznamená, snad jen potvrzuje důležitost věci pro ÚS. „Tento případ spojuje složité politické otázky sociálních práv (valorizace důchodů) s neméně složitými otázkami parlamentního práva (stav legislativní nouze) a ústavně relevantních principů (zákaz retroaktivity). Takto složitá věc si jistě plnou pozornost ÚS zasluhuje,“ uvedla Vikarská.
Výsledek řízení si netroufá odhadovat. „ÚS bude muset pečlivě posoudit všechny právní otázky, které navíc nelze oddělit od jejich ekonomického kontextu. Především však bude muset soud v takto sledované věci přesvědčivě vysvětlit i neprávní veřejnosti, proč rozhodl tak, jak rozhodl, protože se jeho rozhodnutí velmi citelně dotkne velké části naší populace,“ doplnila ústavní právnička.
Vikarská očekává, že soud srozumitelně vysvětlí, zda parlament skutečně rozhodoval pod tlakem hrozících hospodářských škod a zda tedy byla naplněna podmínka stavu legislativní nouze a zda se důchodcům zasáhlo do již vzniklých nároků, což je otázka retroaktivity právní úpravy. Obává se, že žádné rozhodnutí ÚS nebude populární. Buď se budou více zlobit důchodci, nebo pracující část populace. Důchodci kvůli zkrácené valorizaci penzí přišli v průměru o tisícikorunu měsíčně.
Joukl sice očekává, že soud návrh zamítne, sám se však domnívá, že mu měl vyhovět a zkrácenou valorizaci penzí zrušit. „Nutno však doplnit poznámku, že jakékoli rozhodnutí by mělo být důrazným signálem pro politickou reprezentaci na hledání větší shody a zejména zlepšení komunikace, aby takto složité zákony nekončily opakovaně v přezkumu u ÚS, více domácí aktivity by pak mělo být i na prezidentovi republiky,“ uvedl Joukl.
