Aktual.: 27.01.2026 13:01
Praha – Vládní SPD spustilo petici proti pořádání sjezdu sudetských Němců v Česku. V Brně, kde se má setkání odehrát od 22. do 25. května, uspořádá 28. dubna mítink proti sjezdu, 24. května pak pietní pochod za oběti druhé světové války. Novinářům to ve Sněmovně řekla poslankyně SPD Lucie Šafránková. Podle SPD sjezd sudetských Němců nepatří do Brna ani nikam jinam do ČR. Odpůrci sjezdu podle Šafránkové také založili iniciativu Obrana národa 2.
Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno. Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, oznámilo plán uspořádat sjezd v Brně loni na podzim. Půjde o 76. ročník, je to poprvé, co bude dějiště v Česku.
SPD už v listopadu oznámilo, že bude chtít, aby Meeting Brno vrátilo všechny dotace od Brna či Jihomoravského kraje, pokud by veřejné peníze použilo na tuto akci. Podle Šafránkové odpůrci sjezdu také napsali dopis SdL, od šéfa sdružení Bernda Posselta se dozvěděli, že nechce od plánu odstoupit. Šafránková dnes zopakovala, že ve městě, které za okupace zažilo popravy, vyhánění a bolestné ztráty rodin, je pořádání takové akce nepřijatelné a hluboce necitlivé.
Šafránková na podzim řekla, že Meeting Brno zastupitele městské části Brno-střed Petra Kalouska (Žít Brno) dostalo na svou současnou činnost dotaci devět milionů od Brna a šest milionů korun od Jihomoravského kraje. „Jsme si vědomi, že organizátoři mohou shánět finance z jiných zdrojů. Ale pokud by byť jediná koruna z dotací byla použita na tuto akci, budeme nekompromisně požadovat odebrání celé dotace,“ uvedla. Peníze mají jít na kulturní a společenské projekty, ne na akce, které rozdělují společnost a relativizují historii, dodala.
V Praze a v Brně protestovalo koncem loňského října proti možnému sjezdu sudetských Němců dohromady asi 150 lidí. Varovali před pokusy o revizi dějin. Šéf SdL Posselt pak v Praze řekl, že uspořádání sjezdu v Brně je logickým krokem v harmonickém vývoji vzájemných vztahů mezi ČR a Německem. Je podle něj na jednotlivých politicích, zda přijmou pozvání na sjezd.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že krajanské sdružení ze stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (tehdy ODS), v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
