Spornou novelu o veřejných rozpočtech bude Senát schvalovat v půlce června

Novela počítá s tím, že výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Stejně tak bude moci vláda navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona.

Opozice, která má na rozdíl od Sněmovny v Senátu většinu, se obává toho, že to rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to opakovaně odmítla. Opozici vadí i to, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Chce se obrátit na Ústavní soud.

Zřejmě nejvýraznější změnou, kterou zákon v předložené podobě přináší, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, nikoli podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Nově má také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje. Představitelé Pirátů proto tvrdí, že vláda úrokové výdaje vyřazuje z takzvané dluhové brzdy.

Předloha v navrženém znění umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Vláda by mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména v návaznosti na aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Opoziční řečníci ale upozorňovali na to, že jen letos by takto mohla vláda zvýšit výdaje až o 240 miliard korun.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}