Aktual.: 15.03.2025 16:52
Londýn/Kyjev – Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem. Napsala to dnes agentura Reuters. Podle ministerského předsedy se jednání posouvá do operační fáze, příští týden se v Británii sejdou vojenští představitelé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se setkání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil.
„Budeme budovat vlastní obranu a ozbrojené síly Ukrajiny a budeme připraveni v případě mírové dohody na nasazení jako ‚koalice ochotných‘, abychom pomohli zajistit bezpečnost Ukrajiny na zemi, na moři i na obloze,“ cituje Reuters Starmera. Koalice je sdružení zemí ochotných vyslat na Ukrajinu vojáky pro případnou mírovou misi, případně takovou operaci podpořit. Podle webu The Telegraph premiér řekl, že nejlepším způsobem, jak zajistit, aby jakákoliv dohoda skončila trvalým mírem, jsou pevná a spolehlivá bezpečnostní opatření.
Po jednání prohlásil, že nadešel čas na urychlení praktické práce potřebné k dosažení mírové dohody. V Británii se podle něj ve čtvrtek sejdou vojenští představitelé, aby „pokročili v praktických plánech ohledně toho, jak mohou naše armády podpořit budoucí bezpečnost Ukrajiny.“ Plány pro Ukrajinu v případě příměří s Ruskem podle něj musí zahrnovat Spojené státy. „Postoj k USA se nezměnil… Je třeba to provést ve spolupráci se Spojenými státy,“ řekl.
„V případě příměří jsme zdůraznili potřebu přísných monitorovacích opatření, abychom zajistili, že jakékoli porušení dohody bude identifikováno a nahlášeno,“ uvedl Starmer.
Zelenskyj po jednání uvedl, že cesta k míru musí začít „bezpodmínečně“ a pokud si to Rusko nepřeje, je třeba na Moskvu vyvíjet silný tlak. Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil ze lhaní, například v souvislosti s navrhovaným příměřím, které by mohlo připravit cestu k mírové dohodě. „Lže také o tom, že příměří je údajně příliš složité. Ve skutečnosti lze vše kontrolovat a my jsme o tom s Američany diskutovali. Pravdou je, že Putin válku protahuje už téměř týden po jednáních v Džiddě,“ uvedl ukrajinský prezident s odkazem na setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii, po kterém Kyjev souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní.
„Musíme definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám. Bezpečnost je klíčem k tomu, aby byl mír spolehlivý a trvalý. Je potřeba, abychom pokračovali v práci na kontingentech, které budou tvořit základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty na místě a americkou stranou jako zálohou,“ uvedl dále Zelenskyj. „Kontingent musí být umístěn na ukrajinském území. Je to bezpečnostní záruka pro Ukrajinu a bezpečnostní záruka pro Evropu,“ dodal ukrajinský prezident.
Dnešní virtuální summit hostil britský premiér. Navazoval na londýnský summit ze začátku března, který se také věnoval Ukrajině a evropské bezpečnosti, lídři se tehdy v Londýně sešli osobně. Podle stanice BBC se připojili představitelé 26 zemí včetně Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo nového kanadského premiéra Marka Carneyho. Účastnili se také zástupci NATO a EU. Podle AP se zapojily tři desítky lídrů včetně představitelů Austrálie a Nového Zélandu. Účastnil se i český premiér Petr Fiala, podle kterého státníci mluvili o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci.
Starmer podle britské agentury PA uvedl, že skupina, která se sešla dnes, je větší než před dvěma týdny. „Existuje silnější kolektivní odhodlání a dnes ráno byly na stůl předloženy nové závazky jak ke koalici ochotných ve smyslu obrany dohody, ale také v širší souvislosti, kterou je kolektivní obrana a bezpečnost Evropy… Nyní přejdeme do operační fáze,“ uvedl Starmer s odkazem na nadcházející čtvrteční jednání vojenských představitelů. Dosavadní odpověď z Ruska na navrhovaný klid zbraní podle něj není dostatečná a lídři se na virtuální schůzce dohodli, že se na Moskvu bude vyvíjet „kolektivní tlak“.
Nizozemský premiér Dick Schoof po jednání podle agentury AFP prohlásil, že je důležité udržovat tlak na Rusko kvůli příměří. Podobně se vyjádřil Macron, podle něhož je to třeba činit společně s USA. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval Rusko, aby ukončilo útoky na Ukrajinu a „vydalo se na cestu k trvalému a spravedlivému míru.“ Schůzky se podle BBC zúčastnila také italská premiérka Giorgia Meloniová, která ale podle vyjádření její kanceláře nepočítá v případě eventuální mírové vojenské mise na Ukrajině s účastí italských vojáků.
Jednání se konalo na závěr týdne, který přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení více než tři roky trvající ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Zelenskyj v úterý přijal návrh Washingtonu na třicetidenní klid zbraní v bojích s Ruskem ihned poté, co se se představitelé USA a Ukrajiny setkali v Saúdské Arábii. Šéf Kremlu ve čtvrtek uvedl, že Moskva podle něj souhlasí, existuje ale řada otázek. Zelenskyj Rusko obvinil z toho, že záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala.
