Aktualizace: 31.05.2024 15:57
Praha – Země Severoatlantické aliance (NATO) se shodují na nutnosti prohloubit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. V rozhovoru s ČTK to dnes po neformálním zasedání ministrů zahraničí států NATO v Praze řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími, míní.
„Spojenci v NATO dosud poskytli bezprecedentní podporu Ukrajině,“ řekl Stoltenberg s tím, že je shoda na jejím prohloubení. „Jde totiž také o naši vlastní bezpečnost,“ dodal.
Pokud by Rusko ve válce zvítězilo, byla by to zpráva Putinovi, že když autoritářské mocnosti využijí vojenskou sílu, dostanou to, co chtějí. „A to by učinilo celý svět nebezpečnějším,“ dodal Stoltenberg.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes řekl, že plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Aliance se podle něj každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.
Podle Stoltenberga je při 32 zemích sdružených v alianci zřejmé, že se vždy objeví určité nuance a názorové rozdíly. NATO se ale podle něj vždy dokázalo dohodnout, když bylo potřeba dosáhnout nějakého rozhodnutí.
Hlavním cílem ministerského zasedání v Praze byla podle šéfa NATO příprava na červencový alianční summit ve Washingtonu. „Očekávám, že přijmeme rozhodnutí ohledně dalšího posílení podpory Ukrajiny včetně toho, že NATO získá větší roli v zajištění koordinace výcviku a vojenské pomoci,“ míní.
Další závěr, ve který by alianční summit mohl vyústit, je podle Stoltenberga ustavení víceletého finančního závazku na podporu Ukrajiny. Očekává také důležité závěry k zajištění toho, aby všichni spojenci přispívali svým dílem ke kolektivní obraně. Ocenil, že Česko letos plánuje splnit závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Stoltenberg podle dnešního vyjádření na tiskové konferenci po zasedání žádá po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. ČTK řekl, že se země NATO přiblížily k dohodě.
„Samozřejmě potřebujeme prodiskutovat mnoho důležitých detailů, formu tohoto závazku. Ale myšlenka, že potřebujeme dlouhodobý finanční závazek k pokračování pomoci Ukrajině, měla rozsáhlou podporu,“ uvedl. Pokud NATO připraví dlouhodobý rámec pomoci, bude možné přesvědčit ruského prezidenta Putina, že na bojišti nezvítězí a že bude muset začít vyjednávat o dohodě, v níž bude mít Ukrajina navrch.