Sick day, dovolen navc, home office, firemn kolka i dtsk skupina a prun pracovn doba. Oblben benefity, kter zamstnavatel me, ale nemus poskytovat. Tady se nic nemn, a ke zmnm nedochz ani u pspvk na penzijn i ivotn pojitn, kde stle plat limit 50 tisc korun na zamstnance za rok.
Ke zmnm ale dochz v oblasti stravovn a benefit pro voln as. Zamstnavatel m ti monosti, jak svm zamstnancm pispvat na stravovn: zvodn jdelna, stravenka (paprov i digitln v podob stravenkov karty) a stravovac paul. Tyto ti monosti dve fungovaly odlin, co se te podmnek jejich poskytovn.
Od 1. ledna 2024 se podmnky pi poskytovn pspvku na stravovn na stran zamstnavatele sjednotily a zavedlo se pro n jednotn oznaen pspvek na stravovn.
KVZ: Znte zmny v oblasti zamstnaneckch benefit? |
Tou zsadn novinkou je, e jakkoli hodnota stravovn bude nyn na stran zamstnavatele tovna na vrub daovch nklad, tedy firmy si mohou odest z dan plnou hodnotu stravovn, a maj firemn jdelnu, vyuvaj stravovac paul nebo stravenky. Dve to u stravenek bylo maximln 55 procent z ceny stravenky, vysvtluje Jan Michelfeit ze spolenosti Pluxee (dve Sodexo Benefity). Pro zamstnavatele by mohlo bt tm pdem zajmav pspvek navit.
Nicmn pro volnoasov benefity je zaveden souhrnn ron limit, kdy nebudou podlhat zdann, a to je ve poloviny prmrn mzdy. Do toho limitu se zapotvaj veker plnn z Cafeterie, z volnoasovch karet Flexi Pass Card i Multi Pass Card, paprov poukzky, pspvky na nadstandardn zdravotn pi, na rekreaci zamstnanc i jejich rodinnch pslunk, okovn, pspvky na dtsk tbory, vyuvn firemnho rekreanho zazen a dal poloky.
Firmy samozejm mohou svm zamstnancm poskytovat benefity nad tento limit a j vm, e mnoh tak budou i init. Pokud ale u volnoasovch benefit pekro stku 21 983 korun, bude se toto plnn na stran zamstnance i zamstnavatele danit stejn jako bn pjem a tak se z nho bude odvdt pojistn, shrnuje Michelfeit.
