Aktual.: 27.04.2026 10:57
Olomouc – Redukce velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině a tím i zmenšit škody, které tito hlodavci způsobují zemědělcům. Menší plochy jsou totiž pro hraboše méně atraktivní. Pozitivní efekt takových ploch se projevuje v celé zemědělské krajině. Menší pole mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů, včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Vyplývá to ze studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.
Na velkých polích se podle vědců nově narození hraboši usazují raději než na malých plochách se zemědělskými plodinami. Z rozlehlých polí také méně jedinců migruje jinam, což podporuje rychlé houstnutí populace a vznik hraboší kalamity. Menší plochy naopak hraboši častěji opouštějí, jejich populace díky tomu řídne, což zabraňuje prudkému nárůstu jejich početnosti. Zmenšování polí tak může podle odborníků prokazatelně snížit počet hrabošů na úrovni celé zemědělské krajiny.
Vědci zjistili, že například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 hektarů na 13 hektarů vede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů. „Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ uvedl Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP.
Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření provedli dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.
Populace hrabošů na tuzemských polích v březnu klesla, průměrný počet používaných východů z nor se snížil na 382 na hektar z únorových 531. V březnu se ale snižuje práh škodlivosti na 50 používaných východů ve všech plodinách, takže nyní je tento limit překročený téměř osmkrát. Riziko pro plodiny je tak podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského značné. Ústav proto opětovně povolil použití rodenticidů Stutox II a Ratron GW k hubení hrabošů. Český svaz ochránců přírody toto rozhodnutí kritizoval.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}