Tábor – Cyklista Zdeněk Štybar má před sebou poslední dva starty v profesionální kariéře. Uzavře ji symbolicky. V terénu na domácím mistrovství světa cyklokrosařů v Táboře. Na trati, kde o sobě dal poprvé hodně vědět ziskem světového zlata mezi krosovou elitou v roce 2010. Byl to první ze tří triumfů, na něž dosáhl v disciplíně, kterou tak miluje a díky níž se mohl následně prosadit i na silnici. Jak dnes řekl v rozhovoru s novináři, moc se těší na páteční štafetu i nedělní závod jednotlivců. Chce se rozloučit hezkým výsledkem a v přípravě udělal maximum, aby se mu to podařilo.
„Těším se na pátek i na neděli. Bude to asi emočně dost náročné. Vůbec nevím, jak závod bude vypadat a jak na tom budu psychicky, ale hrozně se těším na samotné závody, fanoušky a vůbec tu atmosféru,“ uvedl Štybar.
Po nedávném mistrovství republiky právě v Táboře, kde udělal podle svých slov několik chyb a vyjel si přesto bronz za vítězným Michaelem Borošem a Adamem Ťoupalíkem, cítil narůst formy, ale také rezervy v technice.
„Trať mám skvěle najetou, pomohlo mi, že jsme tu byli tři dny na soustředění. Odtrénoval jsem na tom hodně. V sobotu před závodem, pak mistrák, pak tři dny soustředění. Ještě si ji znovu projedu. Budu ji mít dokonale najetou, což věřím, že mi pomůže vykompenzovat technické nedostatky. Odvedli jsme v přípravě hodně práce. Není to na to, abych stíhal těm nejlepším. Je mi jasné, že neudělám asi žádný zázrak. Ale stejně tak vím, že více jsem udělat nemohl,“ prohlásil Štybar.
„Snažil jsem se za poslední tři měsíce udělat zase co nejlepším cyklokrosařem než silničářem, kterým jsem byl mnoho let předtím. Vím, že forma je dobrá, čísla jsou dobrá, věřím, že budu mít dobré nohy. Udělal jsem naprosté maximum, abych byl co nejlépe připravený. Netroufám si říct, na jaký výsledek to bude stačit. Moc rád bych se posunul do desítky, ale bude strašně těžké se tam dostávat ze zadních pozic na startu,“ dodal osmatřicetiletý Štybar.
O favoritovi nedělního závodu má jasno. „Mathieu van der Poel, to je absolutní favorit, o tom nikdo nepochybuje. I ten nejsilnější může mít ale špatný den. Nepřeju mu to, protože je to dobrý kamarád, ale i to se stává, je to sport, bude to otevřený závod. Pak je tam Thibau Nys, tomu bych to přál, aby byl na pódiu. Mladý kluk, odvážný, to je kandidát na medaile. Pak Michael Vanthourenhout, ten jezdil výborně. A také Pim Ronhaar,“ jmenoval Štybar.
Svou formu bude moct ověřit v pátek jako finišmen šestičlenné české sestavy v závodě štafet. „Už někdy v prosinci jsem říkal, že pojedu moc rád, pokud to půjde, ale musí to být tak, abych do týmu zapadl. Chceme zajet co nejlepší výsledek a nechtěl jsem, aby mě tým bral třeba jen kvůli jménu než proto, že to kolo zvládnu zajet co možná nejrychleji. Myslím, že sestava je výborná a máme opravdu šanci zajet dobrý výsledek. Jsem přesvědčený o tom, že tam necháme úplně všechno,“ prohlásil.
Hodně se na svůj první start těší. Rád je součástí týmu. „I proto jsem chtěl, abychom si to projeli společně v rámci tréninku. Abychom se co nejvíce sblížili nebo seděli společně u stolu při snídani, při večeři. Abychom nasáli atmosféru a namotivovali se na co nejlepší výsledek. U večeře si o tom popovídáme, vymyslíme dobrou taktiku, hlavní je, aby nás to hlavně bavilo,“ uvedl Štybar. „Každý bude chtít zajet co nejlepší kolo, ideálně s co nejmenším počtem chyb. Budu se jen snažit ostatní krotit, aby nepřepálili začátek a nedošla jim pak energie v těžkém úseku,“ doplnil Štybar.
Je přesvědčený, že alchymie v týmu je důležitá. „Já tomu věřím, aby se tým tmelil, protože pak jde do závodu úplně jinak. Prožil jsem si to v Quick-Stepu v nejlepších letech, vždy to malinko pomůže. Nedělá to zázraky, ale je to důležité. Já jsem mladé závodníky tady úplně neznal, když jsme společně na trati, máme se o čem bavit,“ řekl Štybar.
Důležitou roli může sehrát počasí. Moc ale neřešil, zda bude sníh. „Vím, že na ledu a na sněhu je to o tom, že trošku člověk ztrácí potenciál formy, protože se nedá všude zabrat, zatáčky jsou pomalejší, je to více o technice a člověk hůře chytá tempo. Takhle na bahně je to o dobrém rozvržení sil, o tom nedělat chyby,“ vysvětlil.
Je zvědavý, jak moc se bude trať měnit. „Uvidíme, jaké tam jsou stopy. Každý den to bude určitě jiné. A i stopy budou zase jiné. Bude záležet i na tom, jak ještě naprší, jak se to ujezdí… Hodně důležité bude také to, aby měl člověk dobře nafouknutá kola, což může být opravdu znát. Trať v Táboře je každopádně hodně členitá, má všechno. Je to jedna z nejhezčích tratí, která v kalendáři vůbec je,“ ocenil Štybar.
Mezi výrazně mladšími parťáky se cítí dobře. „Když jsem přicházel sem na tiskovku, viděl jsem u vchodu cedulku ‚domov seniorů‘, tak jsem nevěděl, zda to není určené mně,“ smál se. „Nijak si to ale neuvědomuji. Když mi říkají dobrý den, tak je to divné. Ale ať už jsem byl v Quick-Stepu nebo Jaycu, tak jsme měli vždy mix mladých a starších cyklistů. Nepřišel jsem z domova důchodců mezi mladé lidi. Jsem zvyklý být mezi mladými. Proto si nepřipouštím, že jsem o tolik starší než oni,“ řekl Štybar.
A jak se sám změnil oproti roku 2010? „Z hlediska životního se přihodilo hodně věcí. Mám ve všech ohledech více zkušeností, také více šedých vlasů. Ze sportovní stránky je to však pořád stejné. Ke všemu jsem přistupoval vždy stoprocentně. A to platí dodnes,“ řekl Šybar.