Aktualizace: 24.04.2024 13:25
Praha – Zdeněk Štybar zcela upustil od úvah spojených se závoděním v jiných cyklistických disciplínách, než ve kterých se během kariéry nejvíce prosadil. Trojnásobný mistr světa v cyklokrosu a úspěšný silniční profesionál to uvedl v rozhovoru s novináři. Hlavním důvodem je jeho touha věnovat více času rodině. Potvrdil také, jak je rád, že se rozloučil právě na domácím mistrovství světa cyklokrosařů v Táboře.
„Nemám to v plánu,“ reagoval Štybar na otázku ohledně možných startů v jiných odvětvích cyklistiky. „Tím spíš, když vidím, jak se vše vyvíjí i doma se synem (Lewisem). Chci si urovnat život, než abych investoval pět až sedm hodin denně zase do nějaké přípravy, která by nikam nevedla. To jsem mohl ještě závodit, jít třeba do nějakého menšího týmu. Ale rozhodl jsem se, že všechno ukončím v Táboře,“ vysvětlil osmatřicetiletý Štybar.
Daň, kterou by obětoval, by byla moc velká. I proto, že je perfekcionistou, vždy chtěl být připravený co možná nejlépe. „Už se mi nechce tolik obětovat. Štve mě, když třeba nejsem čtyři dny na kole, musím se z toho jít proběhnout, abych tu přebytečnou energii odfiltroval, na to si zvykám, ale mám teď jiné priority a těch se chci držet. Až se rozkoukám, třeba mě to navede zase na nějaký směr. Ale určitě už nechci trénovat šest hodin denně,“ řekl Štybar.
Závodění mu zatím nechybí. „Myslel jsem si, že to bude těžší hlavně v době jarních klasik. Jen když se dojelo Paříž-Roubaix, tak jsem měl takový divný pocit, protože bych tam u toho rád byl. A když jsem se byl podívat na závodě Kolem Flander, tak bych byl taky raději na kole než za tím plůtkem. Tam mi to chybělo, protože to byly závody, které jsem chtěl ještě letos jet. Ale zase jsem si to užil z té druhé strany,“ připomněl Štybar.
Paříž-Roubaix byl jeho oblíbený závod. Dojel ho dvakrát druhý, kýženého triumfu se nedočkal. Letošní vítěz Mathieu van der Poel slavil naopak podruhé za sebou. „Předváděl na klasikách neuvěřitelné výkony. Styl, jakým vyhrál Roubaix… Jaké výkony podával jeho tým, to je nádherná podívaná, i když to pak občas vypadá až nudně, když Mathieu jede sám a je to o tom, kdo skončí druhý. Byl prostě neuvěřitelný. Teď bude mít jako další cíl olympiádu, a to jak na bikách, tak i na silnici,“ uvedl Štybar.
Jak by v závodě příhodně přezdívaném „Peklo severu“ obstál on sám? „Když jsem viděl styl závodění, tak asi ne. Ale kdybych tam přijel s podobnou formou jako do Tábora, bych byl schopný závodit. Ne s Van der Poelem, ale někde ve skupině za ním asi jo. Ještě bych si to rád zkusil. Na druhou stranu – Tábor byla tak skvělá rozlučka. Třeba za páté místo na Paříž-Roubaix bych to nevyměnil,“ ujistil Štybar.
Na loučení zkraje února často vzpomíná. „Vyskakují na mě fotky, bavíme se o tom ještě pořád s rodinou a kamarády… Konce kariéry nelituju. Vážím si toho, že jsem to mohl uzavřít právě takhle v Táboře před českými a belgickými fanoušky. Myslím, že jakýkoliv jiný závod by neměl takovou atmosféru. Nedokážu si představit lepší rozlučku, než byla ta v Táboře,“ řekl Štybar.
Na kolo však nezanevřel. „Když se mi chce, jedu rychle, když se mi nechce, tak pomalu. Ale už to není tak, že koukám na watty, tep, rychlost… Je to prostě tak, že když sednu na kolo, tak si to užívám,“ pochvaloval si.
Připustil však, že užívat si vyjížďky, které nejsou součástí tréninkového plánu, se teprve postupně učí. „Když jsem byl třeba na Mallorce, vyjel jsem ráno kolem osmé bez snídaně, pak jsem si po dvou hodinkách zastavil, dal jsem si kafe, nějakou housku a pak jel další hodinku a půl. To bych normálně samozřejmě neudělal. Snažím se naladit na tu turistickou vlnu a uvědomovat si, že už to nemusím dělat tak, jak jsem to dělal,“ líčil s úsměvem Štybar.
Občas ho trápí záda. „Když objedu nějaký delší trénink, sesedám z kola fakt jako důchodce. Je to ale i tím, že jsem necvičil a nevěnuju se tělu tak, jak jsem se dříve věnoval. Musím si teprve najít ten správný režim dne, aby mě takové nepříjemnosti už nepotkávaly,“ uvedl Štybar.
Na jednom závodě se však určitě ještě představí – v roli ambasadora na L’Etape Czech Republic by Tour de France. „Tam se rád svezu, bude to třeba můj jediný závod v roce. Závodění pořád v hlavě mám, ale forma už mě nepustí. Můžu si závodit maximálně tak sám se sebou,“ řekl Štybar.
