Aktual.: 25.06.2025 13:20
Brusel – Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.
Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají také v pátek.
Česko bude v Bruselu zastupovat premiér Petr Fiala a hned ve čtvrtek ráno se zúčastní takzvané migrační snídaně, kterou tentokrát pořádá italská premiérka Giorgia Meloniová. Na schůzce by se mělo v užším kruhu unijních států debatovat zejména o efektivních návratech migrantů a dalších inovativních řešeních nelegální migrace. Účastníci schůzky, kterých má být podle zdrojů ČTK asi 12, mají rovněž vyzvat k rychlému schválení nedávno zveřejněných návrhů týkajících se migrace a azylu. Jde zejména o návratové nařízení, směrnici o bezpečných zemích původu a o bezpečných třetích zemích.
„Evropská rada důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilního obyvatelstva a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří,“ stojí v návrhu závěrů nadcházejího summitu, který má ČTK k dispozici. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby projevilo skutečnou politickou vůli ukončit svou agresivní válku, souhlasilo s příměřím a aby se zapojilo do smysluplných jednání,“ dodává dokument s tím, že Evropská unie je připravena v případě potřeby zvýšit tlak na Rusko, a to i prostřednictvím nového robustního balíčku sankcí.
Podle zdrojů ČTK zatím není jasné, zda se k části závěrů o Ukrajině připojí Maďarsko i Slovensko. Půjde tedy možná jen o shodu 26, či 25 států. Stejně tak má Bratislava a Budapešť výhrady právě k navrhovaným sankcím proti Rusku. Slovenský premiér Robert Fico již dříve uvedl, že jeho země zablokuje přijetí 18. sankčního balíku, pokud unie předem nevyřeší záležitost ohledně navrhovaného ukončení dovozu ruských energií. Fico v této souvislosti kritizoval plán Evropské komise postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
Slováci podle zdrojů ČTK chtějí od Evropské komise záruky a ujištění v souvislosti se zastavením dodávek ruského plynu, bojí se zejména dopadů kroku na slovenské domácnosti a podniky a možné zvyšování cen energií. Unijní exekutiva je ale podle všeho se slovenskými představiteli v kontaktu a nejspíš jim podobné záruky poskytne. Celá situace by se tak mohla odblokovat.
Nově navrhovaný balík sankcí míří především na energetický a bankovní sektor. I maďarský premiér Viktor Orbán vyzval EU, aby stáhla svůj návrh na zákaz dovozu ruského plynu a ropy do unie. Zmínil rovněž obavy z růstu cen energií i v souvislosti s nedávným konfliktem mezi Izraelem a Íránem a víkendovým americkým bombardováním íránských jaderných zařízení. I Budapešť ale nejspíš získá od Evropské komise určitá ujištění.
„Evropská rada znovu zdůrazňuje důležitost snižování energetické závislosti pro konkurenceschopnost a strategickou autonomii Evropy a vítá pokrok dosažený od roku 2022,“ stojí v návrzích závěrů v části, která se věnuje konkurenceschopnosti. „V této souvislosti Evropská rada zdůrazňuje důležitost bezpečnosti dodávek, cenové dostupnosti a právní jistoty a řešení obav členských států v duchu solidarity, mimo jiné s cílem zajistit ekonomicky životaschopné alternativní trasy pro přepravu energie, zejména s ohledem na specifika vnitrozemských zemí,“ dodává text. Dalším velkým tématem jednání unijních lídrů bude situace na Blízkém východě. Summit podle navrhovaných závěrů vyzve k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí. „Evropská rada vyzývá Izrael, aby plně zrušil blokádu Gazy, umožnil okamžitý a nerušený přístup a trvalou distribuci humanitární pomoci ve velkém měřítku do Gazy a aby umožnil OSN a jejím agenturám a humanitárním organizacím pracovat nezávisle a nestranně na záchraně životů a zmírnění utrpení,“ říká text závěrů.
Česko patřilo podle informací ČTK mezi státy, které při dojednávání závěrů prosazovaly, aby v textu nebyla zmínka o výsledku přezkumu asociační dohody EU s Izraelem. Ten představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí. Přezkum dospěl k závěru, že postup Izraele v palestinském Pásmu Gazy mohl porušit podmínky dohody. Další kroky se ale budou řešit až na dalším, červencovém jednání šéfů diplomacií.
V textu závěrů tak nyní pouze stojí, že „Evropská rada bere na vědomí probíhající přezkum dodržování článku 2 asociační dohody mezi EU a Izraelem ze strany Izraele a vyzývá Radu EU, aby v červenci 2025 pokračovala v jednáních o navazujících opatřeních“.
Summit by měl začít v 11:00 dopoledne tradiční výměnou názorů s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Následně se spekulovalo o osobní účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nakonec se ale prý připojí pouze prostřednictvím videokonference.
Obrana a bezpečnost byly tématy již předchozích summitů EU v tomto roce. „Nyní musíme vytrvat v nastoleném kurzu a urychlit pokrok směrem k dosažení společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030,“ uvedl šéf unijních summitů již před pár dny v dopise, kterým kolegy do Bruselu pozval. „V tomto ohledu očekávám, že se dotkneme probíhající práce na budování našich schopností, posílení našeho obranného průmyslu a zvýšení financování našeho obranného úsilí,“ dodal Costa. Evropská unie se podle něj musí do budoucna zaměřit rovněž na efektivní vynakládání prostředků. Debaty přitom budou zohledňovat i summit NATO, který se tento týden koná v Haagu.
