Prvn, kdo chtl podle povsti Vltavu u Slap pehradit, byl bel. Jene ho pr zastihlo svtn, a tak v ece nechal rozhzen balvany. Takto dajn vznikly Svatojnsk proudy.
Tet stupe Vltavsk kaskdy se zaal plnovat bhem druh svtov vlky a po n se ppravn prce rozbhly naplno. elem hrze byla vroba elektrick energie, ochrana dolnho toku ped povodnmi, ale tak nadlepovn prtok v obdob sucha.
Pro stavbu byl nakonec vybrn profil u Tebenic, geologicky nejvhodnj, zato pomrn zk. Nastal proto problm, kam umstit elektrrnu. Mohl tak vzniknout slapsk unikt, strojovna umstn v pstavb pmo pod pelivnmi poli. Betonov skluzy tvo stechu elektrrny, po kter se za povodn val masy vody.
Prce na stavb zaaly v roce 1949 rabou obtokovho tunelu, do kterho byl sveden tok Vltavy. Aby bylo stavenit v bezpe, byla nad nm postavena dvacet metr vysok sypan hrz s betonovm jdrem. Mon vs to pekvap, ale tato hrz stoj dodnes, jen je zatopen vodami slapsk pehrady
Stavenit pehrady chrnila dvacet metr vysok sypan hrz s betonovm jdrem. Ta na svm mst stoj dodnes, byla zatopena vodami pehradnho jezera.
Hlavn hrz se zaala betonovat o ti roky pozdji, v roce 1952. Na stavb pracovaly stovky dlnk, materil jim dovely ti nkladn lanovky. Dopravovaly kmen z teletnskho lomu, trk ze tchovic a cement z ndra v Lukch pod Mednkem.
Do roku 1955 vznikla betonov tn hrz o ce 270 metr a vce 65 metr, kter se skld z 22 blok. V dob svho vzniku to bylo nejvt vodn dlo u ns.
VD Slapy bhem zkouky funknosti segment bezpenostnch peliv.
Pehrada byla dokonena v roce 1955, ale naplnna byla u o rok dve. Poloprzdn ndr v ervenci 1954 elila velk vod. Pestoe jet nebyly osazen vechny technologie, podailo se pvalovou vlnu zmrnit. Od t doby se tato situace opakovala hned nkolikrt a pokad pehrada obstla na jedniku.
Chyte umstn vodn elektrrna byla bhem katastroflnch povodn v roce 2002 jedna z mla, kter zstala nezatopen a stle vyrbla elektinu. Jej strojovna ukrv ti turbosoustroj s turbnami typu Kaplan. Celkov vkon elektrrny je 48 megawatt. Jen pro pedstavu, turbny vyrobily od prvnho pipojen k rozvodn sti tolik energie, e by pokryla spotebu celho eska na zhruba 120 dn.
Strojovna vodn elektrrny Slapy se dvma portlovmi jeby. Spaen unesou bemeno o vze 250 tun.
Przkum betonovho obra
Jak jste zvykl, v na reporti dky Povod Vltavy a EZ proptrme celou hrz vodnho dla Slapy. Zaneme v korun hrze, kde se podvme na torzo nedokonen plavebn komory a ukeme si, jak by ml vypadat zbrusu nov lodn vtah, kter by se mohl na Slapech zat bhem pr let budovat.
Zamme tak k segmentovm uzvrm bezpenostnch peliv, ukeme si jejich ovldac technologie a vysvtlme si, jak funguj rychlozvrn tabule na nvodnm lci. Sestoupme tak do nitra slapsk pehrady. Chvli se budeme propltat reviznmi chodbami, kter jsou na Slapech ve tyech etch.
ez hrz vodnho dla Slapy v mst pivad k turbnm
V reporti vm tak ukeme, e hrz a elektrrna jsou dv nezvisl stavby, kter dl zhruba metr irok dilatan spra. Zven to nen vidt, e?
A samozejm zavtme tak do elektrrny. Prohldneme si ti turbosoustroj, z nich dv (TG1 a TG2) jsou zbrusu nov. Zjistme, kter mechanismus je pro turbnu nejdleitj a podvme se tak do nejniho msta cel hrze, ke studni prsak. Nakonec co nejopatrnji projdeme ob rozvodny (22 kV a 110 kV). K drtm pod naptm nen radno se pibliovat na mn ne metr a pl. A rovnou vm prozradme, co je druh slapsk unikt.
Vodn dlo Slapy za bezmla 70 let svoj existence nikdy nezpochybnilo svj vznam na stedn Vltav. Nkolikrt ochrnilo hlavn msto ped povodn a v dob sucha ece naopak vodu pidv. A rozhodn nesmme zapomenout na rekreaci, vdy slov Jedu na Slapy se stalo pojmem.
Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz
