Aktual.: 15.06.2026 14:07
Praha – Veřejnost má podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) právo vědět, že Ukrajinci v Česku páchají trestné činy, a to včetně těch nejzávažnějších. Ministr dnes na síti X upozornil, že v českých věznicích je v současnosti 496 Ukrajinců, což podle něj představuje nárůst o téměř 120 procent od roku 2022, tedy od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Tejc takto zdůvodnil předloženou novelu trestního řádu, která má policii umožnit zveřejňovat státní příslušnost pachatelů. V Česku je nyní 18.892 vězňů, z toho 1632 cizinců. Podle expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové není plánovaná změna ani potřebná, ani založená na faktech.
„V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496, to je nárůst téměř o 120 procent. Tito pachatelé jsou zastoupeni všemi druhy trestné činnosti včetně té nejzávažnější. I tato fakta si veřejnost zaslouží znát. Transparentnost není projevem předsudků, je to projev respektu k občanům této země,“ řekl ministr. Doplnil, že chránit by se měla identita obětí a oznamovatelů trestné činnosti, nikoliv pachatelů.
Z měsíčního statistického hlášení Vězeňské služby vyplývá, že ke konci května bylo nejvíce vězněných cizinců ze Slovenska, a to 495. Následovalo 492 Ukrajinců, 98 Poláků a 85 Vietnamců. Z 492 Ukrajinců bylo 156 odsouzených k odnětí svobody, 335 obviněných ve vazbě a jeden chovanec detenčního ústavu.
Tejc dříve vysvětloval navrženou změnu tak, že kvůli neinformovanosti se objevují různé spekulace. Podle důvodové zprávy k návrhu je novinka konstruovaná jako výjimka ze zákazu zveřejnění údajů o tom, proti komu se vede trestní řízení. Orgány činné v trestním řízení mají mít „v odůvodněných případech“ možnost informovat o státní příslušnosti – tedy nikoliv etnickém původu – podezřelého nebo obviněného, aby se zabránilo šíření zavádějících informací. Zpráva výslovně uvádí, že změna reaguje především na narůstající projevy předsudečné nenávisti, která pravidelně přičítá trestnou činnost příslušníkům minorit.
„Státní příslušnost pachatelů je již nyní policií sledována a zveřejňována tam, kde to dává smysl – u přeshraniční trestné činnosti, při pátrání, u mezinárodní spolupráce,“ napsala v reakci pro ČTK advokátka Kalibová, ředitelka právnické organizace In Iustitia. Stát by se měl podle ní naopak zaměřit na sledování státního občanství obětí, což má význam pro tvorbu odpovědné trestní politiky.
Právnička připomněla, že o stavu kriminality i podílu cizinců na ní policisté souhrnně informují v ročence. „Občané Ukrajiny se podle vyjádření policie na trestné činnosti podílejí především trestnými činy souvisejícími s pobytem či trestnými činy souvisejícím s užitím návykové látky. Násilnou trestnou činnost páchají zejména vnitrokomunitně,“ podotkla. Poukázala i na to, že podle statistik cizinecké kriminality jsou Ukrajinci na sedmém místě – na prvních třech místech figurují Bulhaři, Slováci a Gruzínci.
Ke konci loňského roku žilo v Česku podle předběžných dat Českého statistického úřadu celkem 1,131.197 cizinců. Z nich 54 procent tvoří Ukrajinci, dále následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Policie v lednu na bilanční konferenci k loňské kriminalitě uvedla, že trestná činnost cizinců se držela zhruba na stejné úrovni jako v předchozích letech – činila 12,1 procenta z celkové kriminality. Policejní prezidium tehdy podotklo, že při počtu více než 600.000 Ukrajinců na českém území je logické, že jejich podíl na páchání trestné činnosti tomu bude do určité míry odpovídat. Ukrajinci loni spáchali 5,4 procenta ze všech trestných činů, nejčastěji ohrožení pod vlivem návykové látky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
