Aktualizace: 25.06.2024 11:08
Tel Aviv – Izraelský ministr financí Becalel Smotrič, který dlouhodobě podporuje rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, uvedl, že dělá postupné kroky ve snaze dosáhnout izraelské anexe tohoto území, které Izrael od roku 1967 okupuje. Informoval o tom v pondělí deník The Guardian. Smotrič patří ke krajně pravicovým členům vlády, na něž se premiér Benjamin Netanjahu musí nyní ještě více spoléhat poté, co nedávno Benny Ganc opustil válečný kabinet a vrátil se do role silného opozičního lídra.
„Mým životním posláním je zmařit vznik palestinského státu,“ prohlásil Smotrič podle deníku The Guardian na zasedání své krajně pravicové ultranacionalistické strany. „Vytvoříme svrchovanost… nejprve na místě a pak legislativně. Mám v úmyslu legalizovat nové osady,“ dodal.
Smotrič v Netanjahuově vládě dostal kromě postu ministra financí i nově zřízenou funkci ministra na ministerstvu obrany, který má pravomoc nad civilní správou více než poloviny Západního břehu. Může tak zasahovat i do výstavby židovských osad. Tu považuje většina zemí za nelegální z hlediska mezinárodního práva. Jde také o jednu z hlavních překážek mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci, který od roku 2014 na mrtvém bodě.
Západní břeh Jordánu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, rozdělila mírová dohoda z Osla z roku 1993 na tři zóny. Smotrič má na starosti zónu C, která je plně pod správou Izraele, jsou v ní zejména židovské osady a takzvané vojenské oblasti a tvoří asi 60 procent území Západního břehu. Zóna A je plně pod správou Palestinců a tvoří asi pětinu území a v zóně B je civilní správa v rukou Palestinců, kteří se ale o bezpečnost dělí s Izraelci.
The Guardian napsal, že američtí činitelé už zvažovali zavedení sankcí vůči Smotričovi kvůli jeho snahám o rozšiřování osad a dalším extremistickým výroků. Jimi totiž tento ministr, který také žije v jedné z osad na Západním břehu, která je z hlediska mezinárodního práva nelegální, přispívá k intenzivnějším násilnostem osadníků vůči Palestincům. Například loni v únoru v obci Huvára desítky židovských osadníků v reakci na zabití dvou osadníků palestinským radikálem útočily na Palestince a zapalovaly jejich domy a auta. Po těchto událostech, které i místní izraelský armádní velitel označil za pogrom, Smotrič prohlásil, že Huváru „je třeba vyhladit“.
Násilnosti na Západním břehu zesílily už před dvěma lety v souvislosti s intenzivnějšími raziemi armády proti palestinským radikálům, při nichž ale umírali i civilisté. Střety osadníků s Palestinci byly častější po nástupu Netanjahuovy vlády v prosinci 2022, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, a ještě více se zostřily po loňském 7. říjnu, kdy palestinské hnutí Hamás zaútočilo z Gazy na Izrael, čímž začala válka v Pásmu Gazy. Od té doby izraelská armáda téměř denně zasahuje na Západním břehu, kde od října zatkla podle palestinských zdrojů na 9340 lidí a nejméně 550 Palestinců, včetně 140 nezletilých přitom zemřelo.
Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy, což jsou oblasti požadované Palestinci jako území svého budoucího státu, obsadil Izrael v roce 1967 při šestidenní válce. Z Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, dva roky na to se tam vlády násilím ujalo hnutí Hamás.
