Tisk: Trump přicestoval do sebevědomější Číny, než jakou navštívil v roce 2017

Když Trump koncem roku 2017 navštívil Čínu, uvítal ho prezident Si Ťin-pching grandiózní přehlídkou čínské historie a kultury včetně čtyřhodinové soukromé prohlídky Zakázaného města a zhlédnutí představení Pekingské opery, napsal list The New York Times (NYT).

O osm let, jednu pandemii a dvě obchodní války později se Trump vrací do Pekingu, kde rezonuje téma budoucí dominance – ne dávného majestátu. Média plní články o tančících robotech, rojích dronů a tichém bzučení elektrických vozidel. A sama Čína se nestaví do pozice státu, který se snaží dohnat Západ, ale prezentuje se jako supervelmoc připravená ho předčít, dodal list.

Ačkoli čínská ekonomika čelí potížím a růst mezd se zpomalil, v zemi sílí agresivní nacionalismus, napsal zpravodajský server The Guardian. Podněcuje ho státní propaganda a zjevný pád Spojených států do chaosu a nefunkčnosti, včetně skutečnosti, že se této zemi podařilo zvolit tak nekonvenčního a nepředvídatelného vůdce, jakým je Trump.

Trumpovy nedávné zahraničněpolitické riskantní kroky, od únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, až po rozpoutání války s Íránem, jen posílily názor běžných Číňanů, že Spojené státy působí problémy. Americký prezident v Číně ztratil svou novost a je nyní považován za vůdce, který by mohl představovat skutečnou hrozbu pro čínské zájmy, a to navzdory tomu, že Si Ťin-pchinga popsal jako „úžasného chlapa“, dodal The Guardian.

Po celá desetiletí pohlíželi mnozí Číňané na Spojené státy se směsicí obdivu, závisti i zášti. Amerika představovala bohatství, technologickou vyspělost a institucionální jistotu. I kritici Washingtonu, kteří americký systém hanili, často předpokládali, že funguje. Trumpův vzestup a jeho bouřlivé druhé funkční období tento obraz rozbily, poznamenal NYT.

List připomněl, že v lednu zveřejnila pekingská expertní skupina spojená s Univerzitou Žen-min triumfální zprávu o prvním roce Trumpova návratu do úřadu. Zpráva tvrdila, že jeho cla, útoky na spojence, protiimigrační politika a útoky na americký politický establishment nechtěně posílily Čínu a zároveň oslabily Spojené státy. Název zprávy zněl: „Díky, Trumpe.“

Také zpravodajský server Financial Times (FT) píše, že není pochyb o tom, že vláda v Pekingu čelí nesčetným domácím výzvám. Ale pokud jde o postavení Číny v mezinárodním systému a postoj Pekingu vůči USA, musí se Trump a jeho tým připravit na to, že narazí na Velkou čínskou zeď sebevědomí.

Tato nově nabytá sebejistota pramení ze dvou faktorů. Zaprvé z přesvědčení Pekingu, že síla Číny, zejména její ekonomická moc, je nyní taková, že se nemusí USA přizpůsobovat, aniž by si vynutila vlastní ústupky. V Pekingu převládá názor, že Čína je jedinou zemí, která úspěšně čelila Trumpově vládě v nedávných obchodních válkách iniciovaných Washingtonem, dodal FT.

Druhým faktorem je dojem čínských odborníků na zahraniční politiku, že se konečně začíná formovat jejich dlouho očekávaný multipolární svět – mezinárodní systém, v němž je moc rozptýlena, vliv USA slábne a čínský vliv roste. Čínský ministr zahraničí Wang I ostatně tento pojem multipolarity použil jako ústřední myšlenku svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2025, napsal FT.

Změna čínského postoje vůči Spojeným státům se odráží i v životě běžných lidí. Skromná jídelna Jao-ťi Čchao-kan stojící v blízkosti historických pekingských věží kdysi hrdě vystavovala fotografie Joea Bidena, který restauraci navštívil v roce 2011, když byl viceprezidentem USA. Tehdy byla Bidenova návštěva v Číně doslova virální hit. Ale před několika lety jídelna důkazy o Bidenově návštěvě během rekonstrukce tiše odstranila, napsal list The Guardian. Návštěva vysokého amerického představitele už v Číně není důvodem k chlubení.

Příběh o americkém úpadku nezačal s Donaldem Trumpem, píše NYT. Čínská státní média a komentátoři už léta poukazují na případy hromadné střelby, bezdomovectví, politickou polarizaci a ekonomickou nerovnost v USA jako na důkazy selhání západní demokracie.

Návrat Donalda Trumpa do úřadu a nevyzpytatelné rozhodování jeho administrativy v domácí i zahraniční politice však čínskému propagandistickému aparátu poskytly dostatek nového materiálu. Obrázky z razií proti imigrantům, střelby v Minneapolis a hořkých politických sporů se hojně šíří na čínských sociálních sítích spolu s triumfálními komentáři o nefunkčnosti amerického systému. To, co kdysi mnoha vzdělaným Číňanům znělo jako přehnaná propaganda, se pro některé stále více jeví jako objektivní realita, dodal NYT.

Jeden čínský odborník v Pekingu tento týden uvedl, že Trump chce být, podobně jako svého času americký politik Henry Kissinger, vnímán jako průkopník v americko-čínských vztazích. Někteří obyčejní Číňané jsou ale skeptičtí, uvádí The Guardian. A cituje příspěvek jednoho z uživatelů sociální sítě Weibo: „S Trumpem nemá smysl o čemkoli diskutovat. Jakmile se vrátí, změní názor. To, co řekne ráno, se může odpoledne změnit.“

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}