Aktual.: 30.05.2025 15:12
Praha – Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně rostla nejrychleji za téměř tři roky, podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,2 procenta. Růst táhly vyšší výdaje na konečnou spotřebu a změna stavu zásob. Analytici se shodli, že dnes zveřejněná data dávají naději, že za celý letošní rok by ekonomika Česka mohla vzrůst o více než dvě procenta.
V porovnání s předchozím čtvrtletím HDP v prvním kvartále stoupl podle aktuálních údajů o 0,8 procenta. Předběžný odhad činil 0,5 procenta.
Meziroční nárůst HDP v předběžném odhadu z konce dubna statistici uváděli o rovná dvě procenta. Rovněž předpoklad České národní banky (ČNB) ohledně HDP byl pesimističtější, prognóza původně očekávala meziroční zvýšení o 2,1 procenta. Náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů uvedl, že to byl ale výsledek dosažený v období před oznámením plošných amerických cel, proto není jisté, zda česká ekonomika nastoupený trend udrží.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek si však myslí, že solidní růst na začátku roku dává šanci, že i při případném zhoršení externích podmínek ve druhé polovině roku vykáže česká ekonomika v celoročním vyjádření meziroční zrychlení. Podle analytika PwC Dominika Kohuta její růst i ve zbytku roku potáhne hlavně spotřeba domácností v důsledku rostoucích reálných mezd, naopak negativně se mohou promítnout nejistoty kolem měnící se celní strategie prezidenta Donalda Trumpa. Nicméně více než dvouprocentní tempo růstu zatím odpovídá predikcím jak ministerstva financí, tak centrální banky, řekl Kohut.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron současně připomněl, že chaos ohledně recipročních cel v USA je hlavním rizikem nejen pro českou ekonomiku, ale pro celý svět. Přesto věří, že ekonomika ČR může letos atakovat dvouprocentní hranici růstu, na čemž panovala shoda mezi analytiky před zavedením amerických cel.
V prvním kvartále rostla česká ekonomika podle Sobíška nejrychlejším tempem meziročně od druhého čtvrtletí 2022 a mezikvartálně od čtvrtého čtvrtletí 2021, kdy se vzpamatovávala z útlumu vyvolaného pandemií covidu-19.
Statistici uvedli, že meziroční růst HDP podpořil nárůst výdajů na konečnou spotřebu o 2,3 procenta a nárůst stavu zásob o 13,6 miliardy korun. Výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply oproti loňsku o 2,5 procenta a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí o 1,9 procenta. Negativně ovlivnily výkon ekonomiky zejména výsledky zahraničního obchodu.
V mezičtvrtletním srovnání kladný vliv na růst ekonomiky měly vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. „Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Vliv salda zahraničního obchodu byl neutrální,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na spotřebu domácností se zvedly oproti poslednímu kvartálu předchozího roku o 0,1 procenta, zatímco výdaje na spotřebu vládních institucí klesly o 1,5 procenta.
