Aktual.: 27.04.2025 11:10
Washington – Americký prezident Donald Trump ve svém druhém funkčním období vládne především prostřednictvím exekutivních příkazů, v prvních sto dnech v Bílém domě jich podepsal bezprecedentní počet. Podle některých komentátorů Trump testuje meze politického a ústavního pořádku. Čelí obviněním, že prostřednictvím výnosů obchází Kongres nebo porušuje zákony a ústavu, což ústí ve vyostřené soudní bitvy. Nařízení se týkají celé škály témat od hromadného propouštění federálních zaměstnanců, zmrazení federálních grantů, boje proti programům rozmanitosti a genderové ideologii, urychlení deportací až po přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv.
Od prvního dne v Bílém domě Trump užívá strategii „šoku a hrůzy“, jak uplatňování prezidentské moci smrští výnosů, které nevyžadují schválení Kongresu, označují samotní členové jeho administrativy. Trump tvrdí, že získal silný mandát od amerických voličů, který ho opravňuje prosazovat dalekosáhlé společenské změny, a to i přes řadu soudních žalob, podle nichž jsou jeho nařízení mnohdy nezákonná. Jeho postup je vyvrcholením desítky let trvající snahy konzervativců rozšířit výkonnou moc prezidenta, píší americká média.
Odborníci na právo varují, že Trumpovy kroky ohrožují základní princip americké demokracie, tedy systém brzd a protiváh, ve kterém je správa státu rozdělena mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní moc, aby se zabránilo tomu, že by jedna větev měla příliš velké pravomoce, napsal deník The Washington Post.
Značná část exekutivních příkazů ruší federální programy a agentury, z nichž některé schválil Kongres a vyčlenil na ně peníze. Trump nařídil rozpuštění ministerstva školství, Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), zmrazení grantů pro vědecký výzkum včetně těch pro Národní ústav zdraví (NIH), rušení iniciativ proti změně klimatu a masové propouštění více než 100.000 federálních zaměstnanců. Prezident škrty pověřil svého poradce a miliardáře Elona Muska, který je v čele skupiny pro efektivitu státní správy (DOGE) zřízené rovněž prostřednictvím výnosu.
Jeden z klíčových předvolebních slibů se týkal boje proti imigraci a Trump se jako kandidát dušoval, že zahájí největší deportace v historii země. Po nástupu do úřadu mobilizoval vládní agentury s cílem zadržet a deportovat miliony migrantů bez povolení k pobytu. Podnikl razantní kroky k odebrání legálního přistěhovaleckého statusu statisícům lidí a zvýšil tak počet těch, kteří mohou být deportováni. Prezident rovněž zrušil některé programy, které migrantům umožňovaly vstup do země, včetně programu na přijímání uprchlíků.
Problém omezené kapacity detenčních zařízení pro migranty se Trump na konci ledna rozhodl vyřešit deportacemi přistěhovalců na vojenskou základnu v Guantánamu na Kubě. Administrativa zde chtěla zřídit tábor pro 30.000 migrantů, od projektu ale nakonec ustoupila kvůli řadě logistických a právních komplikací.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio pak začátkem února uzavřel dohodu se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem, podle níž Salvador přijímá migranty deportované z USA. Washington mu za to slíbil šest milionů dolarů (asi 132 milionů korun) za jeden rok jejich detence. Trumpova administrativa do obří salvadorské věznice pro zadržování teroristů CECOT deportovala přes 200 Venezuelanů, jež podezírá z příslušnosti ke zločineckým organizacím, aniž by jim dopřála řádný proces u imigračních soudů. Vláda deportaci odůvodnila zákonem o znepřátelených cizincích, který má být používán proti příslušníkům nepřátelského cizího státu pouze v době vyhlášené války nebo vojenské invaze. Trump naznačil, že by do Salvadoru deportoval i zločince s americkým občanstvím.
Případ Kilmara Ábrega Garcíi ze Salvadoru, kterého do věznice CECOT americká vláda vyhostila omylem a kterého ani po nařízení nejvyššího soudu nevrátila do USA, podle některých médií a Trumpových kritiků vyústil v ústavní krizi.
Podle nového průzkumu agentury AP a institutu NORC 46 procent Američanů schvaluje Trumpův přístup k imigraci, což je téměř o 10 procentních bodů více než jeho hodnocení ekonomiky a zahraničního obchodu. Přesto nemají chuť na ještě tvrdší přístup. Přibližně polovina říká, že prezident „zašel příliš daleko“, pokud jde o deportaci přistěhovalců, kteří jsou v USA nelegálně.
Dalším důležitým bodem Trumpovy agendy je jeho tažení proti opatřením na podporu rasové a sociální rovnosti, která podle něj přesahuje rozumné meze. Podepsal řadu výnosů s cílem vymýtit iniciativy na podporu rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI) z veřejného života s odůvodněním, že představují nezákonnou diskriminaci bělochů. Zakázal je ve federálních agenturách a vyvíjí tlak na univerzity a firmy, aby od těchto iniciativ upustily.
Prezident se rovněž zaměřil na genderovou ideologii. V první den v úřadu podepsal exekutivní příkaz o ochraně žen před „radikálními genderovými ideologiemi“, podle kterého americká vláda uznává pouze dvě pohlaví. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch uvedla, že Trump se výnosem pokouší zrušit „zásadní ochrany transgenderových osob a popírá platnost samotné genderové identity“.
Americká hlava státu transgenderovým ženám zakázala účastnit se ženských sportů. I když se opatření proti transgenderovým osobám dotýkají poměrně mála lidí, Trumpova vláda je vnímá jako jednu z priorit, jelikož veřejnost je v této otázce převážně na straně republikánů. Trump také chce transgenderovým osobám zabránit sloužit v armádě, která se podle prezidenta společně s celým vládním aparátem příliš soustředí na „woke“ agendu. Woke je výraz často používaný pro různé aspekty protidiskriminační nebo sociálně-liberální politiky. Republikáni a jim naklonění komentátoři termín používají pejorativně.
„Woke“ jsou podle šéfa Bílého domu také mnohé americké univerzity. Řadě z nich pohrozil odebráním milionů dolarů federálních financí, pokud nepřijmou jeho podmínky – například zrušení programů DEI, ale také vládní dohled nad osnovami a najímáním zaměstnanců. Trump také tlačí na univerzity proto, že na nich v jeho očích bují antisemitismus v souvislosti s loňskými protesty proti válce Izraele v Pásmu Gazy a proti palestinským civilním obětem. Imigrační úřady na pokyn administrativy zadržely řadu zahraničních studentů prestižních univerzit, kteří se protestů účastnili nebo Palestině vyjádřili podporu, a nyní jim hrozí deportace navzdory tomu, že mají víza nebo povolení k pobytu. Dalším stovkám studentů administrativa odebrala víza.
Univerzity se k tomuto mimořádnému tlaku, který vnímají jako omezování akademické svobody, staví různě. Kolumbijská univerzita v New Yorku prezidentovy požadavky přijala v nadějí na získání dalšího federálního financování, zatímco Harvardova univerzita se vládě postavila.