Zchransk vrtulnk u vn dopravn nehody je dnes nm, co jsme si zvykli povaovat za jist standard. Kdy si vak uvdomme, e tato forma lkask pomoci v eskoslovensku zahjila zkuebn provoz svho prvnho stediska leteck zchrann sluby (LZS) a to zatm jen v Praze 1. dubna 1987, me to vyvolvat mrn mrazen v zdech.
JUDr. Ji Kilinek
|
Vzniku LZS v eskoslovensku samozejm pedchzel dlouh vvoj, do kterho lze zahrnout nap. aktivitu armdn Leteck ptrac a zchrann skupiny, leteckou pepravu pacient mimo bezprostedn ohroen ivota zabezpeovanou leteckm oddlem SA Aerotaxi resp. podnikem Slovair, ale zejmna etn zchrany pomoc vrtulnku ve slovenskch Tatrch. Bohuel do tohoto obdob pat i tragick nehoda stroje Mi-8, registrace B-8021 dne 25. ervna 1979 v Mlynick dolin ve Vysokch Tatrch, ale o tom bude e pozdji.
Profesn drha pilota Jiho Kilinka mapuje nejen pchod LZS, ale lze z n vyst cenn informace o vrtulnkovm ltn v eskoslovensku a poslze v nov vznikl esk republice obecn. Bylo by koda, vytrhnout z tohoto pbhu pouze kapitolu Zchranka, protoe ve je zde do urit mry provzan.
Je a spodivem, kolikrt do osudu hrdiny naeho vyprvn zashla nhoda. Reviznho technika kody Plze letadla zajmala od dtstv, ale a kolegov z fabriky naden piloti amati ho v roce 1967 pivedli k pihlce na plachtask vcvik v aeroklubu Plze-Letkov.
Hned druh rok jsem splnil podmnky stbrnho C (Stbrn odznak FAI, pozn. red.), to bylo 50 km peletu, 1000 metr peven a ptihodinov let, vzpomn Ji Kilinek a dodv, e ho lkalo motorov ltn, avak v aeroklubu nebyla voln kapacita. Ale piel poadavek od ministerstva armdy: v rmci Svazarmu vykolit vojensk piloty vrtulnk v zloze, a tak jsem se k tomu hned pihlsil, protoe vrtulnk, to byla pro mn technick rarita.
Do vcviku se tehdy, v roce 1971, pihlsilo est plachta, kte zaali ltat na vrtulncch na typu HC-102. A Ji na n vzpomn takto:
To byly dvoumstn vrtulnky, motor to mlo o vkonu pouze 110 kon, pln to vilo 500 kilo, ale problm byl ten, e kdy byla velk teplota vzduchu, tak to neltalo. Take my jsme ltali vdycky jenom na podzim nebo v zim.
Zhruba v roce 1972 Svazarm peel od HC-102 k oltanm armdnm strojm Mi-1. Zlon piloti dostali ron penzum hodin, kter museli odltat. Ji postupn zaal ltat i na letounech C-105/Zln Z-126 Trenr a v roce 1975 pijm placenou pozici nelnka aeroklubu Plze-Bory, Jeho konek se tak jednou provdy stv i zamstnnm. Jednoho dne ale na jeho domovskm letiti pistl policejn vrtulnk Mi-2 a lska byla na svt.
