pln zatmn Slunce nen zase a tak vzcn jev, tedy pokud mte monost cestovat po cel zemkouli a vdy se dostat do oblast, odkud jej lze pozorovat. Opakuje se zhruba jednou za 1,5 roku.
Loni v dubu si tak mohli tuto udlost ut lid ze severozpadnho cpu Austrlie, vchodnho Timoru a severozpadn sti Papuy Nov Guiney. V roce 2021 se pak zjemci o pozorovn museli zajet podvat a na Antarktidu. Letos v dubu zase bude mon sledovat to, jak Slunce zmiz za ped nm pechzejcm Mscem, ve sttech jako Mexiko, USA a Kanada. V Evrop pak bude tato udlost pozorovateln v roce 2026 z nkterch st panlska.
pln zatmn Slunce je mon ze Zem pozorovat proto, e je Msc piblin 400 ble k Zemi ne Slunce a zrove je tak asi 400 men. Nebylo tomu tak vdy. A i v budoucnosti se budeme muset s tmto kazem rozlouit. Msc se toti od ns vzdaluje rychlost necel tyi centimetry za rok.
Konkrtn je to 3,8 cm ron a jak pipomn Kasha Patelov ve svm sloupku v denku The Washingon Post, je to zhruba rychlost, jakou rostou nehty na prstech na rukou. Nm pozemanm se to me zdt velice mlo, ale z hlediska historie vesmru nen tak vzdlen doba, kdy u bude Msc pli daleko, aby zvldl z pohledu odnkud ze Zem zcela zakrt slunen kotou a vytvoil pln zatmn Slunce.
Patelov vysvtluje, e se tak stane, a se Msc vzdl o zhruba 23,5 tisce kilometr. A to by mlo trvat asi 620 milion let. Me to vak bt o nco dve, jak v jejm textu upozoruje Noah Petro, kter se v NASA nyn zabv ppravami mise Artemis III, v jejm rmci maj pistt lid na Msci.
Vzhledem k tomu, e se oekv, e Slunce se za tu dobu zvt, pln zatmn Slunce mohou zmizet o nco dve, vysvtluje Petro. To vak nebude nic proti tomu, a se za piblin pt miliard let od nynjka Slunce dostane do fze, kdy mu v jdru dojde vtina vodku a nastoup svou cestu ze lutho trpaslka na rudho obra.
Konec prvnho meteorickho roje novho roku
pln zatmn Slunce ovem nen jedin udlost, kter tu s nmi nebude vn. Jsou to i pravideln meteorick roje. Nkter z nich se postupn vytrat a jin mon pibudou. Jistota v tomto ohledu panuje u toho, kter se objev jako prvn v kadm roce.
Meteorick roj Kvadrantidy je viditeln zhruba od prvnho ledna vdy po nsledujcch deset dn. Zajmav jsou i tm, e maj relativn krtkou dobu aktivity. Je to dno tm, e jejich drha je prakticky kolm na drhu Zem.
Ji nyn se vak v, e v delm asovm horizontu Kvadrantidy nejsp zmiz z na oblohy. Drhu steek toti ovlivuje nejhmotnj planeta slunen soustavy Jupiter. Svou gravitac postupn mn jejich trajektorii tak, e za tisce let ji obnou drhou Zem protnat nebudou.
