Aktual.: 20.11.2026 16:55
Kyjev/Moskva/Varšava – Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, v noci na dnešek čelila jednomu z nejrozsáhlejších vzdušných útoků od počátku války. Podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého zahynulo nejméně osm lidí a dalších zhruba 30 utrpělo zranění, terčem byla kritická infrastruktura včetně mostů v Kyjevě. Francie v reakci na nové ruské útoky požádala o mimořádné svolání Rady bezpečnosti OSN. Dopady války znovu pocítilo i sousední Polsko, kde se dnes podle premiéra Donalda Tuska zřítily dvě ruské střely a dron. Tusk to označil za provokaci a poukázal na možnou souvislost s tím, že Polsko hostí cvičení vojáků koalice ochotných sdružující země podporující Ukrajinu. Moskva události v Polsku zatím nekomentovala.
Český prezident Petr Pavel dnes varoval, že podobný incident jako v Polsku se může stát i v Česku. Podle Pavla je to spíše otázka času. Podle premiéra Andreje Babiše je narušení polského vzdušného prostoru nepřijatelné, ministerský předseda Varšavě slíbil poskytnout pomoc i součinnost. Na Ukrajině je šéf české opoziční ODS Martin Kupka, který se v noci na dnešek musel uchýlit do krytu.
Kyjev po dnešních ruských útocích oznámil šest mrtvých a 15 zraněných. Mezi mrtvými v metropoli jsou podle starosty Vitalije Klička tři pracovníci vodáren. Dva lidé zahynuli ve Lvově, kde ruské údery zasáhly nádraží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko cílilo výhradně na civilní infrastrukturu, jako jsou mosty, železnice, energetická zařízení, zasaženy byly i obytné domy.
Rusko proti Ukrajině vyslalo balistické rakety Iskander-M a S-400, hypersonické střely Cirkon, 84 střel s plochou dráhou letu a 404 bezpilotních letounů, uvedlo ukrajinské letectvo. Počet balistických raket neupřesnilo, ale Zelenskyj později sdělil, že jich bylo 27. Protivzdušná obrana zneškodnila tři rakety, 79 střel s plochou dráhou letu a 380 dronů. Zásahy letectvo zaznamenalo na 23 místech.
Dvě střely a proudový dron dnes dopadly na jihovýchodě Polska. Podle Tuska to nebyla náhoda, ale cílená provokace. O situaci mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který vyjádřil Polsku solidaritu a uvedl, že NATO posílí své obranné a odstrašovací schopnosti. „Tento incident je jasně nebezpečný – jde o důsledek pokračující války Ruska proti Ukrajině,“ uvedl šéf NATO a odsoudil „ruské útoky i jeho válku“.
Podobně jako Tusk poukázal na možnou souvislost incidentu s cvičením koalice ochotných také ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. „Datum podle mě není náhodné – dnes se v okolí míst, kde operovalo naše letectvo, konají cvičení koalice ochotných,“ uvedl. Podle Kosiniaka-Kamysze dnes v Polsku dopadly pravděpodobně dvě ruské střely a jeden dron s proudovým motorem, v jednom případě šlo zřejmě o střelu s plochou dráhou letu Ch-101.
Ve vojenském výcvikovém prostoru Nowa Demba severozápadně od Řešova vojáci z 11 zemí nacvičují přesuny jednotek nebo využití logistické podpory poskytované Polskem. Tyto mnohonárodní síly by se na Ukrajinu mohly v případě potřeby přesunout jako mírové jednotky po ukončení války. Česko se manévrů v Polsku neúčastní.
Německé ministerstvo zahraničí k událostem v Polsku sdělilo, že ruský prezident Vladimir Putin nadále místo na jednání sází na konfrontaci. Narušení polského vzdušného prostoru odsoudili také představitelé Evropské unie a Británie, kteří dnes společně jednali v Bruselu. Britský premiér Andy Burnham hovořil o nepřijatelnosti situace a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že EU bude dále posilovat svou obranyschopnost.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jehož země jako jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN požádala o mimořádné zasedání tohoto vrcholného orgánu, připomenul, že ruské útoky už ve čtvrtek večer zasáhly budovy rakouského a nizozemského velvyslanectví. Obě země si kvůli nim předvolaly ruské velvyslance.
Kupka, který na síti X zveřejnil fotografie poškozené rakouské ambasády, dnes jednal s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem, mimo jiné o české muniční iniciativě či české podpoře Ukrajiny. Česko pak Kupka vyzval ke spolupráci v oblasti dronů.
Nynější ruský útok následoval po čtvrteční schůzce Putina s prezidenty Číny a Spojených států Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem v čínském Šen-čenu. Trojice prezidentů vydala společné prohlášení nazvané Mírová deklarace, které se ovšem výslovně nezmiňuje o válce na Ukrajině.
Rusko se mezitím připravuje na možnou návštěvu zástupců Francie, Německa a Británie, které si pozvalo, termín ale zatím není stanoven, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Evropa se chce zapojit do mírového úsilí mezi Ruskem a Ukrajinou, které zprostředkovávají Spojené státy. Pozvání Evropanů do Ruska ale podle Moskvy neznamená jejich účast na současném třístranném vyjednávacím formátu.
I přes zájem evropských zemí zúčastnit se mírového jednání s Ruskem zůstávají vzájemné vztahy napjaté. Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to zdůvodnil ruskou agresí vůči Ukrajině a rostoucím počtem sabotáží a hybridních operací v Evropě. Kreml postup Tallinnu označil za stavbu zdi, která pobaltské zemi nic dobrého nepřinese.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}