Close Menu
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
Trendy

Íránský vůdce Chameneí poprvé od útoků Izraele a USA vystoupil na veřejnosti

5 července, 2025

Keňanka Chebetová zaběhla jako první žena pět kilometrů pod 14 minut

5 července, 2025

Musk oznámil vznik nové strany, ponese název Amerika

5 července, 2025

Slavia porazila na soustředění v Rakousku BW Linec

5 července, 2025

Čeští volejbalisté porazili v semifinále Evropské ligy Izrael

5 července, 2025
Facebook X (Twitter) Instagram
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
  • Krimi
  • Auto
  • Bydlení
  • Cestování
  • Finance
  • Kultura
  • Mobil
  • Technet
  • Zábava
  • Ukrajinská Válka
  • Volby
Webové Příběhy Zpravodaj
Banai
Domovská Stránka » Ultraortodoxní židé se střetli s policií kvůli náborům do armády
Svět

Ultraortodoxní židé se střetli s policií kvůli náborům do armády

PersonálPodle Personál5 srpna, 2024
Facebook Twitter Pinterest WhatsApp LinkedIn Email Reddit Telegram

Komerční prezentace Aktualizace: 5.08.2024 13:37

Tel Aviv – Několik stovek ultraortodoxních židů se dnes střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti zahájení povolávání této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády.

Protest, při němž někteří ultraortodoxní židé podle ToI házeli také plastové lahve a lejna policejních koní na novinářky, se konal v den, kdy se má na náborový úřad dostavit prvních 500 studentů židovských škol ješiv. Dalších 400 je povoláno na úterý. Server Walla odhadl, že z počtu povolaných z této komunity nakonec do armády nastoupí asi třetina.

Podle ToI mnozí rabíni zakázali studentům ješiv, aby k náboru přišli. Server Ynet napsal, že ve čtvrtích ultraortodoxních komunit kolovaly také letáky, na nichž stálo, že nábor je „hrozný holokaust mladých ultraortodoxních židů ve svaté zemi“.

Ultraortodoxní židé (charedim) měli v Izraeli donedávna výjimku z branné povinnosti, která platila od vzniku státu Izrael v roce 1948. Letos v červnu nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ a generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vládu vyzvala, aby okamžitě začala s povoláním asi 3000 ultraortodoxních židů. To je počet, který je armáda schopna během roku (od července do července příštího roku) vyřídit. První povolávací rozkazy jim zaslala 21. července. Náborový proces podle ToI normálně trvá asi dva roky, nyní ale bude urychlen. Podle ToI je nyní v ješivách asi 63.000 studentů, kteří by mohli být podle zákona povoláni.

Izraelský ministr obrany Joav Galant na začátku července uvedl, že armáda potřebuje asi 10.000 nových vojáků. Izrael vede válku v Pásmu Gazy s palestinským teroristickým hnutím Hamás a na severu Izraele bojuje přes hranici s libanonským hnutím Hizballáh. Minulý týden vzrostly navíc obavy z odvetného útoku Íránu na Izrael poté, co zřejmě izraelská armáda či tajná služba zabily v Teheránu politického šéfa Hamásu Ismáíla Haníju. Pomstu za to slíbil Hamás, Hizballáh, Teherán i jemenští povstalci.

Ultraortodoxní židé, kteří odmítají brannou povinnost, tvrdí, že služba v armádě je neslučitelná s jejich způsobem života. Mnozí Izraelci, kteří brannou povinnost plní, dlouhodobě kritizují výjimku pro ultraortodoxní komunitu. Výjimku označil za ilegální a diskriminační vůči ostatní skupinám obyvatel v roce 2017 také nejvyšší soud. Izraelské vlády se od té doby úspěšně vyhýbaly tomu, aby vytvořily legislativu, jež by tuto záležitost upravila. Po většinu období od verdiktu soudu stran této věci byl premiérem Benjamin Netanjahu, který se i nyní díky ultraortodoxním stranám drží u moci. Netanjahu získal několik odkladů u soudu pro řešení této záležitosti, letos ale poslední odklad vypršel.

Kritika výjimky zesílila i v souvislosti s válkou v Gaze, kvůli níž bylo povoláno přes 300.000 rezervistů. Při pozemní operaci v Gaze a teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, jímž válka začala, zemřelo přes 680 izraelských vojáků. Při teroristickém útoku zabili palestinští ozbrojenci na 1200 lidí, většinou civilistů, izraelská odveta v Pásmu Gazy stála život podle tamních úřadů ovládaných Hamásem nejméně 39.623 Palestinců, většinou rovněž civilistů.

Podíl Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email

Čti dál

Íránský vůdce Chameneí poprvé od útoků Izraele a USA vystoupil na veřejnosti

Musk oznámil vznik nové strany, ponese název Amerika

Američan, který zmizel z Moskvy, je v Praze, píše TASS

Black Sabath a Ozzy Osbourne odehrají v Birminghamu svůj poslední koncert

Rusko a Ukrajina pokračovaly v útocích, Kyjev hlásí zásah ruské letecké základny

Duka se Slovákům omlouval za Čechy, kteří je poučují o demokracii, píší média

Pařížané se po 100 letech zase koupají v Seině

Český motorkář měl v Rakousku vážnou nehodu, skončil v nemocnici

Dalajlama vyvolal jásot prohlášením, že by se rád dožil více než 130 let

Tipy Redaktorů

Keňanka Chebetová zaběhla jako první žena pět kilometrů pod 14 minut

5 července, 2025

Musk oznámil vznik nové strany, ponese název Amerika

5 července, 2025

Slavia porazila na soustředění v Rakousku BW Linec

5 července, 2025

Čeští volejbalisté porazili v semifinále Evropské ligy Izrael

5 července, 2025

Sinner při suverénní cestě do osmifinále Wimbledonu vyrovnal Kodešův rekord

5 července, 2025

Poslední Zprávy

Američan, který zmizel z Moskvy, je v Praze, píše TASS

5 července, 2025

Vlček: Vyšetřování výpadku dodávek proudu by mělo být hotové v řádu týdnů

5 července, 2025

Chorvatsko se chystá na největší koncert své historie, čeká se 450.000 lidí

5 července, 2025
Facebook X (Twitter) Pinterest TikTok Instagram
© 2025 Banai. Všechna práva vyhrazena.
  • Zásady Ochrany Soukromí
  • Pravidla a Podmínky
  • Kontakt

Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.