Close Menu
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
Trendy

Začátek týdne přinese bouřky a teploty kolem 30 stupňů, od středy se ochladí

14 července, 2025

Trump podle Axiosu oznámí nový plán pro Ukrajinu, dodá i útočné zbraně

14 července, 2025

Cyklisty čeká na Tour v Den dobytí Bastily první horská etapa

14 července, 2025

USA pošlou Ukrajině střely systémů Patriot, řekl Trump

14 července, 2025

V Praze dnes představí komedii Kouzlo derby režisérů Kolečka a Skórky

14 července, 2025
Facebook X (Twitter) Instagram
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
  • Krimi
  • Auto
  • Bydlení
  • Cestování
  • Finance
  • Kultura
  • Mobil
  • Technet
  • Zábava
  • Ukrajinská Válka
  • Volby
Webové Příběhy Zpravodaj
Banai
Domovská Stránka » Ultraortodoxní židé se střetli s policií kvůli náborům do armády
Svět

Ultraortodoxní židé se střetli s policií kvůli náborům do armády

PersonálPodle Personál5 srpna, 2024
Facebook Twitter Pinterest WhatsApp LinkedIn Email Reddit Telegram

Komerční prezentace Aktualizace: 5.08.2024 13:37

Tel Aviv – Několik stovek ultraortodoxních židů se dnes střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti zahájení povolávání této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády.

Protest, při němž někteří ultraortodoxní židé podle ToI házeli také plastové lahve a lejna policejních koní na novinářky, se konal v den, kdy se má na náborový úřad dostavit prvních 500 studentů židovských škol ješiv. Dalších 400 je povoláno na úterý. Server Walla odhadl, že z počtu povolaných z této komunity nakonec do armády nastoupí asi třetina.

Podle ToI mnozí rabíni zakázali studentům ješiv, aby k náboru přišli. Server Ynet napsal, že ve čtvrtích ultraortodoxních komunit kolovaly také letáky, na nichž stálo, že nábor je „hrozný holokaust mladých ultraortodoxních židů ve svaté zemi“.

Ultraortodoxní židé (charedim) měli v Izraeli donedávna výjimku z branné povinnosti, která platila od vzniku státu Izrael v roce 1948. Letos v červnu nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ a generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vládu vyzvala, aby okamžitě začala s povoláním asi 3000 ultraortodoxních židů. To je počet, který je armáda schopna během roku (od července do července příštího roku) vyřídit. První povolávací rozkazy jim zaslala 21. července. Náborový proces podle ToI normálně trvá asi dva roky, nyní ale bude urychlen. Podle ToI je nyní v ješivách asi 63.000 studentů, kteří by mohli být podle zákona povoláni.

Izraelský ministr obrany Joav Galant na začátku července uvedl, že armáda potřebuje asi 10.000 nových vojáků. Izrael vede válku v Pásmu Gazy s palestinským teroristickým hnutím Hamás a na severu Izraele bojuje přes hranici s libanonským hnutím Hizballáh. Minulý týden vzrostly navíc obavy z odvetného útoku Íránu na Izrael poté, co zřejmě izraelská armáda či tajná služba zabily v Teheránu politického šéfa Hamásu Ismáíla Haníju. Pomstu za to slíbil Hamás, Hizballáh, Teherán i jemenští povstalci.

Ultraortodoxní židé, kteří odmítají brannou povinnost, tvrdí, že služba v armádě je neslučitelná s jejich způsobem života. Mnozí Izraelci, kteří brannou povinnost plní, dlouhodobě kritizují výjimku pro ultraortodoxní komunitu. Výjimku označil za ilegální a diskriminační vůči ostatní skupinám obyvatel v roce 2017 také nejvyšší soud. Izraelské vlády se od té doby úspěšně vyhýbaly tomu, aby vytvořily legislativu, jež by tuto záležitost upravila. Po většinu období od verdiktu soudu stran této věci byl premiérem Benjamin Netanjahu, který se i nyní díky ultraortodoxním stranám drží u moci. Netanjahu získal několik odkladů u soudu pro řešení této záležitosti, letos ale poslední odklad vypršel.

Kritika výjimky zesílila i v souvislosti s válkou v Gaze, kvůli níž bylo povoláno přes 300.000 rezervistů. Při pozemní operaci v Gaze a teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, jímž válka začala, zemřelo přes 680 izraelských vojáků. Při teroristickém útoku zabili palestinští ozbrojenci na 1200 lidí, většinou civilistů, izraelská odveta v Pásmu Gazy stála život podle tamních úřadů ovládaných Hamásem nejméně 39.623 Palestinců, většinou rovněž civilistů.

Podíl Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email

Čti dál

Trump podle Axiosu oznámí nový plán pro Ukrajinu, dodá i útočné zbraně

USA pošlou Ukrajině střely systémů Patriot, řekl Trump

Po střelbě v Kentucky zemřeli tři lidé včetně podezřelého

Francie dá v příštích 2 letech na obranu dalších 6,5 mld. eur, řekl Macron

Třicetiprocentní americká cla by Německo tvrdě zasáhla, řekl Merz

Výstřely u záporožské elektrárny ohrožují jadernou bezpečnost, varuje šéf MAAE

Rusko tvrdí, že dobylo dvě obce na východě Ukrajiny

Kyjev oznámil zabití Rusů podezřelých z vraždy důstojníka SBU

Trump vyhrožuje prominentní moderátorce vyhoštěním

Tipy Redaktorů

Trump podle Axiosu oznámí nový plán pro Ukrajinu, dodá i útočné zbraně

14 července, 2025

Cyklisty čeká na Tour v Den dobytí Bastily první horská etapa

14 července, 2025

USA pošlou Ukrajině střely systémů Patriot, řekl Trump

14 července, 2025

V Praze dnes představí komedii Kouzlo derby režisérů Kolečka a Skórky

14 července, 2025

Basketbalové juniorky vstoupily do MS v Brně porážkou s Japonskem

14 července, 2025

Poslední Zprávy

Začne přestavba bývalého nádraží Praha-Bubny na centrum paměti

14 července, 2025

Volejbalistky v posledním utkání Ligy národů podlehly Belgii 1:3

14 července, 2025

Po střelbě v Kentucky zemřeli tři lidé včetně podezřelého

13 července, 2025
Facebook X (Twitter) Pinterest TikTok Instagram
© 2025 Banai. Všechna práva vyhrazena.
  • Zásady Ochrany Soukromí
  • Pravidla a Podmínky
  • Kontakt

Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.