Aktual.: 11.06.2025 14:59
Brno – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové ve sporu o část mobiliáře zámku Opočno na Náchodsku. Nesouhlasila s tím, že justice rodině vydala jen movitý majetek po Josefu Colloredo-Mannsfeldovi starším, avšak nikoliv po jeho adoptivním synovi, Josefu Colloredo-Mansfeldovi mladším. Podle dostupných informací jde o čtyři lustry a 155 kusů jídelního vybavení a příborů. ČTK to zjistila z usnesení v databázi ÚS.
Rodiny se před časem zastal Evropský soud pro lidská práva, což vyústilo v obnovu řízení před Ústavním soudem a následně vedlo k částečnému úspěchu žaloby, jíž se česká justice zabývala od roku 1992. Evropský soud se však vyjádřil jen k nároku na movitý majetek po Colloredo-Mannsfeldovi starším. V této linii sporu šlo o slavnostní kočár, obrazy, lustry, zbroj, zbraně a lovecké trofeje.
Colloredo-Mansfeldová v poslední ústavní stížnosti uvedla, že řízení mělo být obnoveno v plném rozsahu, tedy včetně nároku na věci po Colloredo-Mansfeldovi mladším. ÚS však její argumenty odmítl. Poukázal například na to, že i přes limitovaný rozsah obnovy provedl pardubický krajský soud některé nové důkazy, nedospěl však k závěru, že majetek Colloredo-Mansfelda mladšího byl zabaven kvůli rasové perzekuci, což by umožnilo restituci.
„Ač tedy krajský soud na jedné straně poukázal na to, že jeho přezkum je omezen toliko na nároky po Josefu Colloredo-Mannsfeldovi starším, fakticky přezkoumal i nároky po Josefu Colloredo-Mansfeldovi mladším, což i stěžovatelka sama uznala, avšak dospěl k jiným závěrům, než které by byly pro stěžovatelku příznivé,“ stojí v usnesení.
Proti stejnému verdiktu podal ústavní stížnost také Národní památkový ústav, který – pokud jde o majetek státu – musí využít všechny možnosti obrany. ÚS o ní zatím nerozhodnul, uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi. Památkáři se už dříve dohodli s restituenty na dvouleté výpůjčce vrácené části mobiliáře.
Třicetiletý spor o vlastnictví samotného zámku skončil v roce 2021. Soudy rozhodly, že zámek patří státu. V případě mobiliáře však potomci původních majitelů poukazovali na to, že movité věci nemohou sdílet osud zestátněného zámku. Zámek totiž vlastnil Josef Colloredo-Mansfeld mladší, narozený v roce 1910, a většina sbírek patřila Josefu Colloredo-Mannsfeldovi staršímu, narozenému roku 1866.
Podle pravomocného verdiktu soudů dědicové prokázali, že jsou oprávněnými osobami po Colloredo-Mannsfeldovi starším a že jeho věci přešly do vlastnictví státu bez právního důvodu. Další větev sporu o mobiliář stále řeší Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou.
Část rodiny restituentů používala a stále používá v příjmení Mannsfeld zdvojené n, část nikoliv.
