Aktual.: 9.04.2025 00:49
Washington – Spojené státy dnes začínají vybírat takzvaná reciproční cla, jimiž podle Bílého domu chtějí řešit vysoký obchodní deficit. U zboží z EU činí nové clo 20 procent. Země, na něž se individuální cla nevztahují, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo, jež Američané zavedli minulý týden. V případě Číny je sazba nového cla 34 procent, americký prezident Donald Trump však v reakci na čínskou odvetu dnešním dnem zavádí další clo ve výši 50 procent. V součtu s předchozími cly, která Trump už na Čínu uvalil dříve, bude celkový dovozní poplatek na zboží z Číny činit 104 procent.
Podle metodiky pro výpočet takzvaných recipročních cel, kterou zveřejnil úřad vládního zmocněnce pro obchod, vydělila Trumpova administrativa číslo obchodního deficitu USA s konkrétní zemí celkovým objemem zboží dovezeného z této země.
Podle úřadu je vypočítat účinek „desítek tisíc celních, regulačních, daňových a jiných politik v každé zemi na obchodní deficit složité, ne-li nemožné“. Dodává, že nová cla nemají odpovídat clům, která na USA uvalují obchodní partneři, ale „sazbě nezbytné k vyrovnání bilaterálních obchodních deficitů mezi USA a jednotlivými obchodními partnery“. Při stanovení výsledného cla ještě Bílý dům získané číslo rozdělil na polovinu. To ve zmíněné metodice oporu nemá, Trump to označil za slevu.
Ministr financí Scott Bessent zdůraznil, že administrativa se nezaměřuje na absolutní výši cel, která zavedli obchodní partneři, ale i na takzvané netarifní překážky. Zároveň připustil, že je Bílý dům nedokáže vyčíslit. „Hůře se kvantifikují a jsou skryté, zamlžené,“ uvedl.
Navzdory otevřenosti k případným jednáním Bessent naznačil, že Trumpova administrativa počítá s tím, že cla budou platit dlouhodobě. Na Bílý dům se podle něj s žádostí o jednání obrátilo přibližně 70 vlád.
Cla by se podle ministra snižovala spíše postupně, pokud by se Spojeným státům dařilo zvyšovat výrobu a export. „Pokud budeme úspěšní, cla by byla svým způsobem tající kostkou ledu, protože budete dostávat příjmy, jakmile se v USA postaví výrobní zařízení. Měla by existovat určitá souměrnost mezi daněmi, které začneme vybírat z nové výroby prostřednictvím daní ze mzdy, jakmile cla klesnou,“ uvedl ministr financí.
Trumpův poradce pro mezinárodní obchod Peter Navarro, který je považován za architekta nové politiky, přístup vlády ilustroval na Vietnamu. Ten přišel s návrhem celní dohody, v jejímž rámci by zrušil veškerá cla na americký dovoz. „Nic to pro nás neznamená, protože důležité jsou netarifní podvody,“ uvedl Navarro na CNBC s tím, že za podvádění považuje například přeprodávání čínských výrobků přes Vietnam, krádeže duševního vlastnictví nebo daň z přidané hodnoty (DPH).
Tuto daň Bílý dům vyčítá i státům EU. USA sice DPH nevybírají, ale 45 z 50 států, stejně jako okrsek kolem hlavního města Washingtonu a nezačleněná území Portoriko a Guam, vybírají podobně fungující daň z prodeje, v angličtině sales tax. Není jasné, nakolik ji Bílý dům ve svých úvahách zohledňuje.