Aktual.: 3.12.2025 13:11
Praha – Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem se stanou národní kulturní památkou. Na dnešním zasedání to schválila vláda, řekl novinářům po jednání ministr kultury Martin Baxa (ODS). Dokumenty mají podle návrhu mimořádný význam pro dokumentaci vzniku Československé republiky (ČSR) a jeho ústavního systému.
Součástí kulturní památky budou kromě zákona, který ústavu uvozuje, také sněmovní tisky nebo pozměňovací návrhy, které se k přijetí ústavy vztahují. „Tento soubor dokumentuje nejen proces tvorby ústavy, ale také klíčové politické a právní diskuse v období první republiky,“ stojí v návrhu. Dokumenty jsou důležitým zdrojem pro pochopení raného vývoje demokratických institucí v Československu a snahy o vytvoření stabilního a funkčního právního řádu.
„Význam těchto dokumentů přesahuje právní oblast – odráží politické, společenské a kulturní snahy nově vzniklého státu a dokumentuje první kroky k vytvoření demokratických tradic v Československu. Svým významem přispívá k hlubšímu pochopení dějin nejen Československa, ale i celého středoevropského prostoru v období po první světové válce,“ doplnili tvůrci návrhu. Baxa dnes řekl, že jde nejen o klíčový zakládací dokument, na kterém byl postavený ústavní pořádek, ale také o jednu z nejprogresivnějších ústav své doby.
Ústavní listinu Československé republiky přijalo Revoluční národní shromáždění 29. února 1920. Zakotvila demokratický charakter ČSR a garantovala všem jejím občanům plná občanská práva, svobodu podnikání a ochranu soukromého vlastnictví. Definovala však také ČSR jako unitární stát československého národa, takže hlavní problém národnostní otázky – vztah českého a slovenského národa – nijak neřešila. Ústava formálně platila až do května 1948.
Národní kulturní památka je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. V současnosti je jich podle Národního památkového ústavu přes 300. Jsou mezi nimi jak památky nejstarší, k nimž patří třeba archeologické naleziště Dolní Věstonice, tak památky středověké, jako jsou Karlův most, Anežský klášter či hrad Pernštejn. Patří k nim i památky novověké, například vila Tugendhat v Brně, a památky z konce 20. století, mezi nimiž je například hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.
Archivní soubory jsou mezi národními kulturními památkami tři – fond Archivu České koruny 1158 – 1935, moravské desky zemské a archivní sbírka Historica Třeboň.