Aktual.: 20.04.2026 05:44
Sofia – V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva se 44,58 procenty, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur.
Na druhé příčce podle agentury BTA následuje centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) – Demokratické Bulharsko se 14,99 procenty. Třetí je podle těchto dílčích výsledků středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a proruská strana Obrození získala 4,79 procenta a 4,11 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků.
Ke vstupu do parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent, podotkla agentura AP.
Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se proti agresi Ruska, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Ty následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení, napsala agentura Reuters.
První odhady výsledků dnešních voleb přisoudily exprezidentově straně 37,5 procenta hlasů. Radevova strana podle odhadů předstihla svého hlavního soupeře, konzervativní středopravicové uskupení GERB-SDS. Tomu odhady přisoudily 16,2 procenta hlasů.
Navzdory obrovskému rozdílu mezi oběma stranami by předpokládaný podíl hlasů nemusel Radevovi stačit k sestavení jednobarevné vlády, upozornila agentura AP. Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.
Výsledek 44 procent hlasů by zajistil Progresivnímu Bulharsku v novém parlamentu většinu nejméně 129 z 240 křesel. Radevův proruský, ale také protikorupční program vyvolal silnou odezvu u voličů, poznamenala agentura AFP.
Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu.
Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}