Aktual.: 10.01.2025 14:42
Praha – V Česku v budoucnu mají vzniknout zařízení na maření přebytečné energie. Distributoři za poslední rok evidovali výrazný nárůst počtu žádostí o jejich připojení do distribučních sítí. Důvodem je růst takzvaných záporných cen elektřiny na trhu. Upozornil na to dnes server iRozhlas.cz. Výrobci loni zaznamenali rekordních 314 hodin, kdy cena elektřiny klesla do záporných hodnot. Meziročně to bylo o 180 hodin více.
Záporné ceny elektřiny, které musí doplácet producenti elektřiny, vznikají v situacích, kdy je výroba elektřiny vyšší než poptávaná spotřeba, většinou při vysokém provozu obnovitelných zdrojů. Výrobu přitom není možné v takovém případech přerušit, případně by to bylo pro výrobce nevýhodné.
Zájem o připojení technologií na maření přebytečné energie do distribuce evidují ČEZ Distribuce i společnost EG.D. Podle serveru různí investoři požádali loni o připojení těchto zařízení o výkonu zhruba 1000 megawattů (MW), což odpovídá jednomu bloku temelínské jaderné elektrárny.
Tato zařízení by měla odebírat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není poptávka, a přemění ji na teplo. „Dá se to připodobnit k jakémusi fénu, to znamená k topné spirále, která je napájena elektřinou. Z ní zařízení vyrobí teplo a následně ho v nejčastějších případech vypustí do ovzduší,“ uvedl člen představenstva EG.D David Šafář. ČEZ Distribuce kromě této technologie eviduje mezi žádostmi také někdejší vysoušeče chmele či různé odporové dráty a takzvané odporové mařiče.
Distributorům se podobný trend příliš nelíbí. „Nejen energetici musí cítit, že je něco naprosto špatně. Neekologické mrhání zdrojů,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle distribučních firem ovšem při splnění podmínek nezbývá, než podobná zařízení do sítí připojit.
Zájem investorů o podobná zařízení zvyšuje větší potřeba vyrovnávat bilanci v distribuční síti, do níž se připojuje stále více obnovitelných zdrojů, jejichž řízení je z podstaty jejich fungování obtížné. Jejich výroba, zejména v případě fotovoltaik, vrcholí hlavně v létě, kdy mají vhodné podmínky pro produkci, ale spotřeba je v tomto období nejnižší v roce. Zmařena by tak mohla být zejména energie ze zdrojů, jejichž výstavba nebo provoz je i dotována státem.
Podle manažera flexibility energetické společnosti Tedom Adama Kováče tuto situaci zavinilo zpoždění při schvalování novely energetického zákona tzv. LEX OZE III. Podle současné legislativy totiž není nyní v ČR možné připojovat samostatné baterie do sítě. „Značná část trhu si tedy rezervovala kapacitu v síti právě skrz mařiče energie v kombinaci s dieselovými generátory,“ uvedl. Podle něj však po přijetí novely, která zavádí pravidla akumulace a flexibility energie, lze očekávat změnu ve zřizování zařízení na maření energie. „Očekávám ale, že značná část z nich do provozu nikdy nevejde, protože smlouvy se po přijetí novely pouze upraví na baterie, jako je tomu v jiných evropských zemích,“ dodal Kováč.
Jev záporných cen může podle expertů nastat například při situacích, když na severu Evropy fouká příliš silný vítr a levná elektřina vyrobená z větrných elektráren vytlačuje z trhu jiné zdroje elektřiny. Zákazníci tak mohou, i díky propojenému evropskému trhu, dostat i zaplaceno za to, že elektřinu odeberou.
