Aktualizace: 17.03.2024 15:07
Tel Aviv – V katarském Dauhá by dnes měla pokračovat jednání o příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás za pomoci zahraničních zprostředkovatelů. Před odletem izraelské delegace se však podlé médií měl sejít válečný kabinet premiéra Benjamina Netanjahua, aby projednal rozsah mandátu, který budou mít jeho diplomaté v čele s šéfem tajné služby Mossad Davidem Barneou. Setkání se však ráno nekonalo; stanice CNN a deník Haarec informovaly o jednání vlády v Jeruzalémě dnes odpoledne. Zda po něm delegace odcestovala, není jasné. Je možné, že začátek rozhovorů v Dauhá se zpozdí až na pondělí.
Izraelské servery deníků Haarec a The Times of Israel (ToI) uvádějí, že Netanjahu čelil v posledních dnech kritice, že jednání válečného kabinetu odkládá a požadoval namísto toho setkání širší izraelské vlády, ačkoliv postoj krajně pravicových ministrů jako Bena Gvira nebo Becalela Smotriče dobře zná. Stanice Al-Džazíra v komentáři uvádí, že „Netanjahu nechce vypadat jako ten, kdo dělá ústupky Hamásu“. Izraelský premiér podle ToI kritiku odmítl.
„Čas ukáže, ale prapodivné požadavky Hamásu uzavření dohody velice ztěžují. Budeme se ale dál snažit, protože chceme získat rukojmí zpět,“ řekl dnes Netanjahu v rozhovoru CNN po jednání válečného kabinetu.
Za uzavření dohody demonstrovaly v sobotu napříč Izraelem tisíce lidí. V Tel Avivu a Jeruzalémě demonstranti blokovali velké křižovatky a někteří se dožadovali Netanjahuova odstoupení a vyhlášení nových voleb. Ke shromážděným v Tel Avivu promluvili i německý a francouzský velvyslanec v Izraeli Steffen Seibert a Frederic Journes, píše Haarec.
„Vaši přátelé, sousedi a blízcí jsou stále v Gaze, trpí víc, než si dokážeme představit. Lidé ve světě začínají zapomínat, rukojmím proto musíme poskytnout hlas,“ pronesl německý velvyslanec Seibert na demonstraci. Jeho francouzský kolega později ujistil, že Francie spolupracuje s Egyptem, Katarem a dalšími zeměmi na dokončení dohody. „Francie je na vaší straně a zůstane na ní, dokud se vaši milovaní nevrátí domů. A to se musí stát teď,“ zdůraznil Journes v hebrejštině.
Rovněž američtí představitelé uvádějí, že na uzavření příměří pracují „každým dnem“. Bílý dům však zdůrazňuje, že „dokud není dohodnuté úplně všechno, není dohodnuté nic“, včetně posledních technických podrobností. Spojené státy, především jejich demokratická administrativa, v posledních týdnech zintenzivnily kritiku Netanjahua za jeho způsob vedení bojů s vysokým počtem civilních obětí a jeho plány rozšířit vojenské operace do Rafáhu na jihu Gazy, kde se kromě bojovníků Hamásu ukrývá více než milion civilistů-uprchlíků. USA žádají, aby měla izraelská vláda jasný plán na jejich ochranu, než do Rafáhu vstoupí.
Netanjahu úvodem dnešního jednání vlády potvrdil, že Rafáh je příštím cílem izraelské armády a že operace v oblasti potrvají několik týdnů. „Zdůrazňuji, v Rafáhu budeme působit…a našim přátelům v mezinárodní komunitě vzkazuji: ‚Je vaše paměť tak krátká? Zapomněli jste tak rychle na 7. říjen, nejhrozivější masakr Židů od konce holokaustu?'“ cituje CNN izraelského premiéra.
V jádru nyní projednávané dohody mezi Izraelem a Hamásem je šestitýdenní klid zbraní a propouštění části ze zbývajících asi 130 izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně držené v Izraeli. Jednání už měsíce vázla na tom, že Hamás požadoval záruky trvalého příměří a stažení všech vojsk z Pásma Gazy. Izraelská vláda naopak trvá na tom, že Hamás vojensky zlikviduje. Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů serveru ToI nejnovější návrh Hamásu zahrnuje šestitýdenní první fázi příměří, během níž by islamisté propustili 40 žen a starších a zraněných rukojmích. Podle agentury Reuters za to požadují propuštění 700 až 1000 palestinských vězňů.
Současný konflikt podnítily teroristické útoky Hamásu a dalších islamistických organizací v jižním Izraeli loni v říjnu, kdy zemřelo kolem 1200 lidí. Dalších asi 250 lidí unesli ozbrojenci z Izraele do Pásma Gazy, z toho necelá polovina se dostala domů v rámci posledního a jediného klidu zbraní loni v listopadu.