V Kanadě začala platit odvetná cla na vybrané zboží z USA

Cla jsou důsledkem nezdaru v obchodních rozhovorech mezi oběma zeměmi. Kanadská cla se týkají například produktů ocelářského, nábytkářského, oděvního či elektronického průmyslu. Americká cla se vztahují například na víno, nábytek, mléčné produkty, cement, oblečení, rybářské pruty a hokejové vybavení, uvedla agentura Reuters.

Z nezdaru rozhovorů se vzájemně obviňují obě strany a rostoucí napětí vyvolává obavy ohledně širší obchodní dohody mezi USA, Kanadou a Mexikem. Ta má být předmětem každoročních přezkumů, protože americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit její platnost o dalších deset let.

„Obáváme se eskalace,“ uvedl šéf kanadské aliance pro obchod se zemědělskými a potravinářskými produkty Michael Harvey, který je rovněž jedním z poradců kanadského premiéra Marka Carneyho pro hospodářské vztahy s USA. „Zároveň však chápeme, že premiér musí najít způsob, jak vyvinout tlak,“ dodal.

Společnost RBC Economics předpověděla, že kanadská cla pravděpodobně celkový růst ekonomiky Spojených států výrazněji nepoškodí, ale mohla by tvrdě zasáhnout některá konkrétní odvětví amerického hospodářství.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Carneyho postup má mezi Kanaďany širokou podporu. Ta by se ale podle analytiků mohla za několik měsíců vytratit, až se projeví negativní dopady obchodní války na kanadskou ekonomiku. Trumpova cla na kanadské zboží podle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters schvaluje pouze 20 procent Američanů.

Carney minulý týden uvedl, že jeho vláda je připravena podepsat dohodu, ze které by měly prospěch obě strany. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer nicméně prohlásil, že míč je teď na straně Kanady. „Nabídli jsme jim tu nejlepší dohodu, oni si ji prohlédli a otočili se k tomu zády,“ uvedl. Komunikace s kanadskou stranou je od nezdaru obchodních rozhovorů podle něj pouze sporadická.

Vztahy mezi USA a Kanadou jsou za druhého Trumpova mandátu velmi napjaté, a to nejen kvůli obchodu. Šéf Bílého domu mimo jiné vícekrát hovořil o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. To vyvolalo mezi Kanaďany velké rozhořčení.

Kanadský historik Robert Bothwell podle agentury AP uvedl, že Carney a Kanada se stali symbolem odporu proti Trumpovi, který se z nich teď snaží učinit odstrašující příklad pro ostatní země. „Ve skutečnosti však ostatním ukazuje, že se musejí ještě více odpoutat od Spojených států,“ dodal.

Podle zdroje agentury Reuters se nyní mezi USA a Kanadou nekonají žádné rozhovory na vládní úrovni. Trump mezitím pokračuje ve výhrůžkách vůči Kanadě. Minulý týden například varoval, že kanadská ekonomika by se mohla zhroutit, pokud se k němu bude Carney nadále chovat jako k nepříteli. V pondělí pak uvedl, že kanadský výrobce letadel Bombardier už nebude smět prodávat své stroje ve Spojených státech, pokud je tam nezačne také vyrábět.

Americký prezident v rámci tlaku na Kanadu v srpnu nařídil přejmenovat Ontarijské jezero mezi kanadskou provincií Ontario a americkým státem New York na Americké jezero. Tento krok přijali kanadští představitelé spíše s výsměchem než s pobouřením, uvedla agentura AP.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}