Aktual.: 18.12.2025 06:50
Praha – V neděli odpoledne nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat, kterým začíná astronomická zima. Ta končí jarní rovnodenností, která v roce 2026 nastane 20. března odpoledne. Zimní slunovrat přináší nejdelší noc v roce. V sobotu zapadá slunce v Česku kolem 16:00 a vyjde v neděli kolem 08:00. Podle astronomů budou navíc noci kolem slunovratu bezměsíčné, takže budou vybízet ke sledování hvězdné oblohy. Po zimním slunovratu se pak zase začnou prodlužovat dny.
Zatímco meteorologická zima začala 1. prosince a potrvá do konce února, astronomická začíná slunovratem a končí jarní rovnodenností. Zimní a letní slunovrat jsou časy, kdy je planeta Země nejvíce přikloněná svou severní, či jižní polokoulí ke Slunci. Při oběhu kolem Slunce se totiž náklon Země mění. Protože doba oběhu Země kolem slunce netrvá přesně 365 dní, mění se data a časy, kdy nastává slunovrat. Letos bude 21. prosince v 16:03 středoevropského času. Většinou připadá na 21. či 22. prosinec, ale vzácně také na 20. nebo 23. prosinec.
Po slunovratu se začnou prodlužovat dny. Prodlužování je ale velmi pozvolné, zprvu o minutu za den. Toho si všímají i lidové pranostiky. Jedna zní například „Na Štědrý den o vlas, na Nový rok o klas.“. Další pranostiky říkají třeba „Na Boží narození (25. prosince) o kuří pokročení.“ (nebo „bleší převalení“ či „komárovo zívnutí“), „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o dva kroky dále.“ či „Na Hromnice (2. února) o hodinu více.“.
Před slunovratem, v sobotu ráno před 03:00, se Měsíc ocitne v novu, kdy část Měsíce přivrácená k Zemi není osvětlená Sluncem. „Obloha zimního slunovratu 2025 bude tedy bezměsíčná, a pokud budete trávit následující vánoční svátky někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda postará o krásnou zářivou ‚výzdobu‘. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orionu,“ sdělil ČTK Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
S dobou zimního slunovratu, kdy se začínají krátit noci a prodlužovat dny, se v minulosti pojily různé oslavy. Na území dnešního Česka oslavovali slunovrat třeba Keltové a později Slovani, kteří slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Oslavy zimního slunovratu u Slovanů později nahradily Vánoce, některé zvyky ale křesťané převzali – například rozkrajování jablíčka, lití vosku nebo olova nebo zdobení příbytků větvičkami jmelí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}