Aktual.: 13.03.2025 12:33
Berlín – Dva a půl týdne po volbách se dnes v Německu na mimořádné schůzi sešli poslanci Spolkového sněmu ve starém složení vzešlém z hlasování v roce 2021. Debatovat budou v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení by byly potřeba i hlasy strany Zelených, která ovšem dnes opět odmítla balík podpořit.
CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Obranné výdaje by pod ní spadaly jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy zhruba do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici by bylo možné financovat z půjček. Strany se shodly také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), z nějž by se financovaly opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.
Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebují dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou nemají v novém ani starém složení. Ucházejí se proto o podporu strany Zelených, s níž chtějí schválit obě opatření ještě ve starém složení parlamentu. Zelení ale už v pondělí uvedli, že změny nepodpoří, a dnes po několika jednáních s Merzem a předsedou SPD Larsem Klingbeilem uvedli, že se jejich názor nezměnil. Spolkovému sněmu předložili vlastní návrh, který mimo jiné klade větší důraz na investice do boje proti klimatickým změnám.
Jednání s konzervativci a sociálními demokraty budou podle Zelených pokračovat. Druhá mimořádná schůze, na které by se mělo o finančním balíku hlasovat, je naplánována na příští úterý. Do té doby je čas na dohodu. Schválit by ovšem balík musela ještě i druhá komora německého parlamentu, Spolková rada. Ani v ní není podpora dvoutřetinové většiny jistá.
V novém Spolkovém sněmu, který se sejde 25. března, budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Proti konání mimořádných schůzí – dnešní i té naplánované na úterý – podaly AfD, Levice a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) stížnost k ústavnímu soudu. Do začátku dnešní schůze soudci nerozhodli. Podle stěžovatelů je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice.
Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu. Němečtí ústavní právníci se shodují, že podobný postup je možný, podle některých ale odporuje duchu ústavy, protože ignoruje nově rozdané karty po volbách.
Podle předáka CDU/CSU Merze je potřeba zvýšit obranyschopnost Německa kvůli agresivnímu Rusku prezidenta Vladimira Putina na východě a slábnoucímu spojenectví se Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa na západě. Půlbilionový investiční balík, kterým Merz vyšel vstříc možnému koaličnímu partnerovi SPD, by mohl podle řady ekonomů nastartovat stagnující německé hospodářství. Německo loni druhý rok po sobě zaznamenalo pokles HDP.
Podle agentury DPA není jisté, zda by v případě ztroskotání snahy o schválení finančního balíku, bylo nadále možné sestavit vládu CDU/CSU a SPD. Přinejmenším by se muselo o řadě věcí začít znovu jednat. Po únorových volbách je spolupráce konzervativců a sociálních demokratů jedinou reálnou možností vzniku většinové koalice v Německu.