Aktual.: 7.12.2025 09:12
Berlín – V Pergamonském muzeu v Berlíně skončila první fáze rekonstrukce zahájené v roce 2013. Kdysi jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v německé metropoli, které je už dva roky zcela uzavřené, se tak pomalu začíná chystat aspoň na částečné otevření. To je v plánu na jaře 2027. Přístupný pak bude opět i slavný Pergamonský oltář, který má za sebou pečlivé restaurování. Na úplné otevření muzea si ale návštěvníci budou muset ještě počkat. Naplánováno je až na rok 2037.
„Pergamonské muzeum je světovou hvězdou mezi německými muzei. Když muselo kvůli stavebním pracím zavřít, vznikla velká díra v evropské kulturní krajině,“ řekl u příležitosti slavnostního ukončení první fáze rekonstrukce německý ministr kultury Wolfram Weimer. „Dobrou zprávou je, že čekání bude brzy u konce. Už na jaře 2027 budou Pergamonský oltář a další významné exponáty muzea opět přístupné veřejnosti,“ dodal.
Pergamonský oltář je nejvýznamnější památkou vystavovanou v muzeu. Části monumentální stavby z 2. století před naším letopočtem přivezl na konci 19. století z dnešního západního Turecka archeolog Carl Humann. Zvlášť pro oltář vznikla na berlínském Muzejním ostrově budova, která byla dokončena v roce 1930. Za druhé světové války utrpělo Pergamonské muzeum vážné škody. Po obnově v 50. letech už ale žádnou další zásadní rekonstrukci neprodělalo.
Nynější rozsáhlá obnova muzea, které je od roku 1999 na seznamu památek UNESCO, začala už v roce 2013 a o deset let později se muzeum zcela uzavřelo. Podle plánů Oswalda Mathiase Ungerse vzniká jeho nová podoba, ve dvoře se objevila malá prosklená hala a dosavadní tři křídla v příštích letech doplní čtvrté, které bude zároveň sloužit jako vstupní brána. Podle architekta Jörga Lenschowa, který se podílí na rekonstrukci, bude díky spojení jižního a severního křídla poprvé možné podniknout v muzeu okružní prohlídku.
O tom, jak rekonstrukce více než dva roky po úplném uzavření muzea postupuje, se německá a zahraniční média včetně ČTK mohla přesvědčit tento týden. Dokončena totiž byla oficiálně první fáze stavební obnovy, během které odborníci zrekonstruovali severní křídlo a hlavní dvoranu s Pergamonským oltářem. Architekti a stavaři se přitom museli vypořádat mimo jiné se škodami z druhé světové války či nevhodnými úpravami z poválečné rekonstrukce. „Velkou výzvou bylo také podloží ostrova, na kterém muzeum stojí a které není příliš nosné,“ řekla novinářům předsedkyně státního stavebního úřadu Petra Wesselerová. Vrásky na čele statikům přidělala podle ní hlavně rozsáhlá puklina v podloží přímo pod muzeem.
Součástí rozsáhlé rekonstrukce, která by měla celkem přijít na 1,5 miliardy eur (36,3 miliardy Kč), je i restaurování jednotlivých exponátů. Kromě Pergamonského oltáře jsou mezi nimi babylónská Ištařina brána, trhová brána z Mílétu či komnata ze syrského Halabu (Aleppa). Například proslulá fasáda pouštního paláce z Mšatty se přesunula z jednoho křídla muzea do druhého a nově bude k vidění ve výrazně větším prostoru, který návštěvníkům umožní obdivovat ji s větším odstupem a tedy v plné kráse. Nově byla osazena například i kupole z Alhambry ze 14. století. V nové expozici bude doplněna i zvuky a vůněmi z jižního Španělska, odkud se do Berlína v 19. století dostala.
Podle Marion Ackermannové, ředitelky Nadace pruského kulturního majetku, která Pergamonské muzeum spravuje, rekonstrukce má mimo jiné umožnit přístup do muzea všem lidem, tedy i těm s různými omezeními. V budově tak například vzniklo několik nových výtahů či bezbariérových vstupů.
Po dokončení první stavební fáze za zhruba 489 milionů eur (11,8 miliardy Kč) budou uvnitř muzea do jara 2027 pokračovat přípravy otevření severního křídla a sálu s oltářem. Ministr kultury Weimer očekává, že muzeum poté do Berlína přiláká miliony návštěvníků. Na úplné otevření muzea včetně části s Ištařinou bránou či trhovou brány z Mílétu si ovšem budou muset zájemci ještě počkat: v plánu je až za 12 let.