Aktualizace: 11.06.2024 00:12
Riga – V Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Schůzka B9 bude věnována debatě o programu červencového summitu aliance ve Washingtonu. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o lepší koordinaci poskytování pomoci mezi státy NATO. Na pořad se má dostat také alianční partnerství se zeměmi indo-pacifického regionu, přehodnocení budoucího vztahu NATO k Rusku či výběr nového generálního tajemníka aliance, který ovšem vyžaduje konsensus členských zemí.
Podobně se prezidenti zemí B9 loni v červnu sešli v Bratislavě na schůzce, která předcházela summitu NATO ve Vilniusu. Pavel tehdy uvedl, že už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku, a varoval, že pokud aliance nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama.
Ještě před summitem B9 zavítá Pavel mezi české vojáky, kteří působí na vojenské základně Ádaži u Rigy jako součást předsunutých sil NATO, vyslaných k posílení bezpečnosti Pobaltí v reakci na agresivní politiku Ruska. Během summitu se má také sejít se svým litevským protějškem Gitanasem Nausédou a hovořit mimo jiné o obraně a obchodu.
B9 sdružuje Bulharsko, Česko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Uskupení vzniklo z iniciativy Polska a Rumunska na podzim 2014 v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině, kde v Donbasu na východě země zuřily boje mezi Ruskem podporovanými separatisty a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.
Schůzky v Rize se má zúčastnit také finský prezident Alexander Stubb a švédský premiér Ulf Kristersson, jejichž země pod dojmem vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 ukončily dlouholetou politiku neutrality a vstoupily do aliance.
