Aktual.: 19.12.2025 18:57
Srní (Klatovsko ) – Po dlouhých letech příprav, náročných jednání a hledání financí se dnes v šumavském Srní otevřel v opravené bývalé faře Dům Karla Klostermanna. Spisovatel staré Šumavy, který žil v letech 1848 až 1923, byl osobně spjatý právě se Srním. I dnes, víc než 100 let po jeho smrti, má jeho dílo stále co říci, například v environmentálních otázkách, řekla dnes ČTK autorka expozice Tereza Krejčí.
Interaktivní expozice v domě umožňuje pohlédnout na Šumavu Klostermannovýma očima, pochopit její kulturu a historii a nechat se vtáhnout do světa spisovatelových románů
Po Klostermannovi se podle Krejčí na Šumavě jmenuje pivo, lavičky a řada dalších věcí, ale jeho dům dosud chyběl, přestože spolek nesoucí Klostermannovo jméno usiloval o zřízení domu 30 let. Cesta ke vzniku nebyla snadná. Jednání a odkup 200 let staré zchátralé nevyužívané fary za nemalé peníze od českobudějovické diecéze se táhly asi deset let, zmínil bývalý starosta Václav Veselý. Pak se začal připravovat projekt, na který měl přispět česko-německý přeshraniční program, z dotace nakonec sešlo a náklady zůstaly na Srní, kde trvale žije 160 obyvatel.
Rekonstrukce fary a vznik expozice stály 25 milionů korun, řekl místostarosta Roman Hynek (SNK Srní). Obec dostala státní a krajské dotace na zateplení objektu a na expozice asi sedm milionů, zbytek musela zaplatit sama.
„Když přijdete do domu Karla Klostermanna, tak je ideální, když začnete na půdě, kde je expozice vytvořená na základě tří jeho základních šumavských románů. Je to vlastně taková trochu divadelní múzická expozice, kde procházíte se sluchátky na uších, slyšíte úryvky z jeho románů a vidíte k tomu objekty, které přibližují to, jak se má číst Klostermann,“ popsala Krejčí tři hodiny audionahrávek. O patro níž jsou dvě místnosti, kde se může každý návštěvník stát badatelem. „V těch místnostech je asi 80 šuplíků a ty šuplíky a přihrádky jsou doslova narvané obsahem. Procházíte si ty šuplíky a čtete si o různých tématech, které jsou se Šumavou a s Klostermannem spojené,“ řekla autorka. V přízemí domu je pak kavárna s minipekárnou a návštěvnické centrum.
Jediný dům věnovaný Klostermannovi není klasické muzeum založené na exponátech, ale spíš možností prožívat a nechat se vtáhnout do atmosféry staré i současné Šumavy, její kultury a fenoménů, jako je průmyslová revoluce, nacionalismus či turismus, jež utvářely její tvář a osudy lidí.
Srní založili šumavští Němci v roce 1726 jako dřevařskou osadu. Ač Klostermannovou rodnou řečí byla němčina, na Šumavě začal psát česky. Jeho popis šumavské přírody, zobrazení zdejší divočiny, pralesů a svérázných drsných obyvatel přispělo na konci 19. století a začátku 20. století k tomu, že tehdy stále ještě převážně německou Šumavu začali masivně objevovat čeští turisté, řekla Krejčí. Ve své době byl totiž považován za autora dobrodružné literatury a lidé hltali jeho knihy jako mayovky či verneovky a zajímali se o místa, o nichž psal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}