Aktual.: 21.11.2026 12:12
Brno – Česká lékařská komora (ČLK) eviduje desítky případů, kdy v českých zdravotnických zařízeních pracují jako lékaři lidé, kteří nejsou jejími členy, a nemají proto oprávnění v Česku léčit. Podle předsedkyně revizní komise ČLK Jany Vedralové jde o obrovský problém, který se týká celé země včetně Prahy. Vedralová to řekla ČTK na sjezdu lékařské komory v Brně. Podle českých zákonů je členství v ČLK povinné pro každého lékaře, který vykonává povolání v Česku.
Situace je podle Vedralové důsledkem personálního nedostatku ve zdravotnictví. Zdravotnická zařízení se podle ní někdy snaží pravidla obcházet a zaměstnávají lidi, kteří sice vystudovali medicínu v zahraničí, ale v Česku nemají potřebnou aprobační zkoušku. Do jejího složení na ně přitom české právo nahlíží jako na nelékaře.
„My nevíme a vlastně nikdo neví, jestli ta osoba, která si navlíkne bílý plášť, pohybuje se tam a říká jakési latinské názvy, je vůbec doktor. My nevíme, jestli vystudoval medicínu, nebo nějaký zdravotnický institut, který trvá dva roky,“ uvedla Vedralová. Zdravotnická zařízení podle ní takové lidi zaměstnávají přesto, že je to v rozporu se zákonem. Dodala, že dokonce v nemocnici vedené vysoce postaveným politikem a lékařem pracuje člověk používající titul MUDr., který není v registru komory. Bližší informace neuvedla.
Zatímco dříve šlo především o příhraniční oblasti, například v západních či severních Čechách, v současnosti se podle předsedkyně revizní komise problém týká celého Česka. Za minulý týden zaznamenala dva takové případy v Praze. Celkově komora ví o desítkách případů.
Kromě zahraničních lékařů bez uznané kvalifikace komora narazila i na lidi, kteří si titul MUDr. přisvojili zcela neoprávněně. Podle mluvčího ČLK Michala Sojky podala komora v minulosti v takovém případě trestní oznámení, policie ho ale odložila s odůvodněním, že se trestný čin neprokázal.
Komora nemá pravomoc tyto lidi postihnout, protože nejsou jejími členy. Podněty proto předává krajským úřadům, jejichž postup se však podle Vedralové liší. Pacientům, kteří mají o lékaři pochybnosti, komora doporučuje ověřit si jeho jméno v on-line seznamu členů na webu lékařské komory. „Pokud tam není, tak prostě nesmí léčit na území České republiky,“ zdůraznila Vedralová.
Kubek vidí za nedostatkem lékařů v regionech mj. úroveň středního školství
Za nedostatkem mladých lékařů v regionech stojí podle prezidenta ČLK Milana Kubka mimo jiné nefunkční finanční pobídky, slabé středoškolské vzdělávání a chybějící praxe studentů mimo fakultní nemocnice. Kubek to řekl novinářům při zahájení sjezdu ČLK v Brně.
Podle studie, kterou si nechala komora vypracovat, finanční pobídky situaci v krajích dlouhodobě neřeší. „Jakékoli finanční pobídky moc nefungují, protože jsou většinou jenom krátkodobé. Ten dotyčný odpracuje to, co musí, vezme peníze a odchází,“ řekl Kubek. Podle něj je mnohem snazší motivovat k návratu lidi, kteří v daném regionu vyrostli, než přesouvat na venkov lékaře z velkých měst.
V tom však krajům brání úroveň středního školství. „Velice nekvalitní středoškolské vzdělávání v řadě regionů způsobuje, že prakticky pouze absolventi gymnázií mají šanci dostat se na medicínu a medicínu vystudovat. A pokud v některém regionu nemáte gymnázia, tak nemáte dostatek lidí, kteří by mohli absolvovat lékařskou fakultu. A to se prostě nabaluje a cyklí,“ upozornil šéf komory. Dodal, že o problému už jednal s hejtmany.
Změnit se podle Kubka musí i výuka mediků. Poslední ročník lékařských fakult by měl být čistě praktický a v regionálních zařízeních, aby studenti viděli, že kvalitní medicína se dělá i mimo fakultní nemocnice. Zásadní nedostatek vidí také v přístupu k absolventům při přípravě na atestaci. Školitelé se podle něj musí těm svým svěřencům věnovat. „K tomu potřebují čas, musí to být součást jejich pracovní doby a musí za to být honorováni. Pokud bude vzdělávání mladých lékařů na úrovni zájmově-umělecké činnosti, tak se nemůžeme divit, že nemůže fungovat,“ uvedl Kubek.
V chystané reformě zdravotnictví chce ČLK prosazovat návrat k dvoustupňovému atestačnímu systému po vzoru praktických lékařů. Lékaři by tak mohli po třech letech praxe složit zkoušku a pracovat samostatně, zatímco druhý stupeň by si doplňovali například uchazeči o primariáty. Současný pěti až šestiletý systém podle Kubka vede k velkým personálním ztrátám, protože 70 procent absolventů tvoří ženy, které postupně odcházejí na mateřskou dovolenou a po narození dětí si už specializaci často nedoplní.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}