Evropsk vesmrn teleskop Euclid se vydal na svou misi na zatku loskho ervence a v listopadu pak pinesl prvn prvn snmky. Avak v dal fzi se objevil narstajc problm, kter mohl ohrozit jeho estiletou misi s clem zmapovat temnou hmotu a temnou energii. Astronomov toti zjistili, e pstroj postupn pichz o vidn, pot, co se na jeho optice zaalo hromadit nkolik vrstev vodnho ledu o ce vlkna DNA.
Je to bn problm kosmickch sond psobcch v mrazivm vesmru, ale potenciln problm pro tuto vysoce citlivou misi, kter vyaduje pozoruhodnou pesnost pi zkoumn povahy temnho vesmru, uklidovali v beznu vdci z Evropsk vesmrn agentury. To u za sebou mli njakou dobu zkoumn spolu s kolegy z cel Evropy.
Pokud se ptte, kde se ve vesmrnm prostoru berou vodn pry, kter by se mohly na pstrojch sret, pak je odpov, e si vlhkost pivezl dalekohled s sebou. I pes vekerou ppravu se toti nikdy nepoda dostat molekuly vody zcela pry. Ty se pak postupn uvoluj (sublimuj) z rznch st a kondenzuj a mrznou na mstech, kterch se dotknou.
Vdci u tehdy navrhli, e Euclid ohej, aby se led odpail. Nebylo vak mon oht cel zazen, aby nedolo k naruen precizn vyladn kalibrace nebo k potencilnmu dalmu zneitn. Po mscch vymlen postupu nakonec tmy pily na to, jak sprvn zaht jednotliv zrcadla. Minul tden tak mohli vdci oznmit, e po zven teploty prvnho zrcadla o pouhch 34 stup se Euklidv zrak obnovil.
Mischa Schirmer z vdeckho tmu Euclidu a jeden z hlavnch tvrc plnu na odmrazovn ekl, e postup fungoval jako kouzlo.
Nae primrn podezel zrcadlo, nejchladnj zrcadlo za hlavn optikou dalekohledu, bylo zahto z -147 C na -113 C. Nemuselo se dle zahvat, protoe ve vakuu tato teplota sta k rychlmu odpaen vekerho ledu, uzavel pro BBC .
Euclid s ostrm vidnm
Zazen je vysok zhruba 4,7 metru a 3,5 metru irok a v necel dv tuny. Jeho hlavn st tvo teleskop o prmru 1,2 metru, kter z jedn strany ped Sluncem chrn tt. Pod teleskopem se krom servisnho modulu nachz tak pozorovac zazen VIS a NISP, dky kterm me Euclid poskytovat vysoce kvalitn zobrazen ve viditelnm spektru a provdt pozorovn v blzk infraerven oblasti.
Poslnm sondy, pojmenovan po eckm matematikovi Euklidovi, je sestaven trojrozmrn mapy vesmru, kter m zahrnovat dv miliardy galaxi a jednu tetinu nebesk klenby. Mise Euclid v hodnot 1,4 miliardy eur (asi 34 miliard K) je naplnovna na est let.
Dvoutunov sonda je nyn zaparkovna v takzvanmu druhmu Langrangeov bodu (L2), kter se nachz ve vzdlenosti asi 1,5 milionu kilometr od Zem.
