Aktual.: 19.08.2024 21:12
Brno – Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikro CT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM), které o tom informovalo na facebooku a webu. V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.
„Vyvrácen byl předpoklad Karla Absolona, že byla Venuše vyrobena ze směsi rozdrcené mamutoviny a mamutích kostí. Venuše vyrobená ze spraše obsahovala jen úlomky hornin a drobné jurské fosilie,“ uvedlo muzeum. Podle vědců získal tehdejší tvůrce suroviny na výrobu venuše někde v prostoru sídliště.
Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška veliká 11,5 centimetru je dokladem počátků keramiky, stará je zhruba 25.000 až 29.000 let.
„Překvapivé je zjištění, že celá Venuše byla vyrobena z jednoho kusu keramického těsta,“ uvedli nyní vědci. Podle nich to vyžadovalo velkou zručnost a výtvarné cítění. „Ta soška, když ji máte v ruce nebo když se na ni díváte, tak kromě odlomené nohy, která se naštěstí našla, působí velice kompaktním dojmem,“ řekl České televizi archeolog Petr Neruda z MZM.
Vědci ale také upozornili, že soška nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty by mohla snadno prasknout. V jejím těle jsou rozsáhlé pukliny. Podle Nerudy by úplné zničení sošky mohl způsobit třeba i drobný náraz o tvrdou podložku nebo prudká změna tlaku. „Díky výzkumu tedy můžeme upravit způsoby manipulace a eliminovat její případné poškození,“ dodalo muzeum.
Muzeum v roce 2018 informovalo na základě předběžných výsledků digitálního skenování na to, že venuše byla vytvořena nejspíš z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi. Skenování také tehdy odkrylo uvnitř těla venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Analýza poté pokračovala.
Moravské zemské muzeum sošku Věstonické venuše uchovává v trezoru. Vystavuje se pouze ojediněle. Veřejnost by ji znovu měla vidět příští rok, kdy uplyne 100 let od jejího objevu.
