Tm vdc z Washingtonsk univerzity podle denku The New York Times poprv v USA ve venkovnch podmnkch otestoval technologii, kter by mohla s postupem klimatickch zmn pomhat s ochlazovnm planety. Koncept je oznaovan jako cloud brightening (zvyovn lesku mrak) a vychz ze snahy odret slunen svtlo v atmosfe.
Vdce tento princip napadl, kdy chtli vce porozumt roli mrak v klimatu a vlivu lovka na nj, a vimli si, e v oblastech, kde jsou mraky ovlivovny zneitnm ovzdum, dochz k jejich vt odrazivosti neboli zjasnn.
Kdy se do atmosfry uvoluj drobn aerosolov stice jak z prodnch zdroj (nap. z biologickch emis a mosk tt), tak z lidsk innosti (nap. ze spalovn fosilnch paliv, deva a vegetace) a ms se v mracch, mohou zpsobit jejich rozjasnn a odraz vtho mnostv slunenho svtla zpt do vesmru, vysvtluj vdci z Washingtonsk univerzity.
Premirov venkovn pokus uspodali vzkumnci v ter na vyazen letadlov lodi kotvc v zlivu u msta San Francisco. Na palubu umstili zazen pipomnajc snn dlo, kter po sputn poslalo do vzdlenosti destek metr jemnou mlhu napodobujc slan mosk aerosoly.
Tm veden fyzikem Robertem Woodem, kter se specializuje na meteorologick procesy, se sna zjistit, zda jejich zazen doke mimo laborato dostaten stabiln rozpraovat steky soli o potebn velikosti. Bude-li tato fze spn, dalm krokem bude nasazen systmu v oblacch nad ocenem.
Schma vlivu velikosti kapek na odrazivost mrak
Sprvn velikost kapiek je rozhodujc pro dosaen odpovdajc odrazivosti mrak. Men kapky znamenaj lep odrazivost, ale vt kapky mohou mt za nsledek men odrazivost slunench paprsk.
Od rozpraovn aerosol do mrak si experti slibuj, e posl odren slunenho svtla a doasn tak sn teplotu v dan oblasti. Vzkum reaguje na slc obavy z lovkem zpsobovanho oteplovn klimatu, kter pravdpodobn peshne hranici 1,5 stupn Celsia ve srovnn s obdobm ped prmyslovou revoluc. Oekv se, e klimatick zmny budou provzet mimo jin stle intenzivnj vlny veder.
Kad rok, kdy zavme nov rekordy klimatickch zmn a rekordn teploty, vlny veder, tla to n obor do zkoumn dalch alternativ, ekl o snaze rozjasnit mraky Wood. I do takovch, kter kdysi mohly bt relativn extrmn, dodal.
Vdci po celm svt pracuj na rznch metodch navrench s clem tlumit dopady klimatickch zmn. Tou zejm nejznmj je takzvan zachytvn oxidu uhliitho, jej rozvoj by mohl v budoucnu sniovat koncentraci sklenkovho plynu v atmosfe.
Ve srovnn s jinmi monostmi… by rozjasovn moskch oblak bylo lokalizovan a vyuvalo by pomrn nekodn slan mosk aerosoly, napsal The New York Times. Pesto se v adch odborn veejnosti setkv i s kritikou. Expert organizace Greenpeace David Santillo namt, e kdyby se metoda odren slunenho zen vznamn rozila, nsledky by bylo obtn nejen pedpovdat, ale tak mit.
Karen Orensteinov, kter vede program klimatick spravedlnosti pi neziskov organizaci Friends of the Earth, oznaila experimentovn s aerosoly za nebezpen rozptlen. Nejlepm zpsobem, jak se vypodat s klimatickou zmnou, je podle n rychl odklon od spalovn fosilnch paliv.
V tomto bod se s n shoduj i vzkumnci z projektu pravy mrak. Doufm, a myslm si, e vichni moji kolegov doufaj, e tyhle vci nikdy nepouijeme, e nikdy nebudeme muset, ekla lenka tmu z Washingtonsk univerzity Sarah Dohertyov.
