Aktual.: 18.01.2026 22:11
Brusel/Kodaň/Praha – V Bruselu po čtyřech hodinách skončilo narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se konalo v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Předseda Evropské rady António Costa následně oznámil, že kvůli dění kolem Grónska a hrozbám od Trumpa svolá mimořádný summit EU, uskuteční se nejspíš ve čtvrtek.
Schůzka se podle kyperského předsednictví konala v omezeném formátu, což znamenalo, že se jí účastnili pouze velvyslanci plus jeden další člověk a diplomaté u sebe neměli mobilní telefony. Cílem setkání byla podle diplomatických zdrojů výměna informací a koordinace dalších kroků. Žádné další podrobnosti nebyly známy.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko.
Agentura Reuters po jednání velvyslanců s odvoláním na diplomatické zdroje uvedla, že EU je odhodlána najít diplomatické řešení sporů kolem Grónska. Unie prý prozatím nemá v plánu zavést protiopatření, vyplynulo ze schůzky. Členové sedmadvacítky se podle všeho shodují, že počkají právě do 1. února na to, zda USA cla zavednou, a poté zváží odvetná opatření.
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hrozbu ihned označil za nepřijatelnou. „Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu, reagovala na Trumpova slova ve společném prohlášení s Costou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlána chránit svou suverenitu,“ dodali oba vysoce postavení unijní činitelé.
Z osmi zemí, na které Trump uvalil nová cla kvůli Grónsku, je jich šest členem Evropské unie. Ta z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.
EU v létě uzavřela se Spojenými státy obchodní dohodu, na jejímž základě Washington uvalil na většinu produktů z EU 15procentní dovozní clo. EU se pak zavázala odstranit cla na průmyslové zboží z USA.
Podle deníku Financial Times Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh.
Celní seznam byl připraven již loni, když se dojednávala obchodní dohoda mezi EU a USA, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce. Právě unijní velvyslanci měli podle FT dnes projednávat reaktivaci tohoto seznamu. Pokud nedojde k dohodě s USA, protiopatření by mohla automaticky vstoupit v platnost hned 6. února, napsala večer agentura Reuters.
Macinka doufá v to, že spor kolem Grónska je možné vyřešit dialogem
Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Česko chce přispět k nalezení řešení. Řekl to v debatě Otázky Václava Moravce v České televizi. Podle prezidenta Petra Pavla je potřeba využít všech možností, které nabízejí spojenecké vazby, a jednat i v rámci NATO. Řekl to dnes před odletem do Vatikánu.
Podle Macinky je situace kolem Grónska dynamická. „Věřím tomu, že existuje prostor to vyřešit dialogem,“ řekl. Doplnil, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. „Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace,“ uvedl Macinka.
Podle prezidenta budí spory o Grónsko oprávněně mnoho emocí. Pavel se domnívá, že je potřeba využít všechny možnosti, která nabízejí spojenecké vazby. Poznamenal, že NATO jako celek o věci zatím nejednalo. Hlava státu předpokládá, že bezpečnost arktického prostoru je v zájmu NATO a pokud by Spojené státy vznesly požadavek na posílení bezpečnosti a obrany, spojenci budou připraveni reagovat. Pavel věří, že se problém podaří vyřešit standardní cestou.
Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. „Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí,“ řekl Lipavský v debatě na ČT.
Na stranu evropských spojenců se ve svém dnešním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem,“ napsal na síti X.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
