Aktual.: 25.08.2025 13:23
Washington – Tři z pěti členů výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír, v minulosti veřejně kritizovali amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to dnes deník The Washington Post. Podle listu to tak snižuje šance, že by Trump ocenění, po kterém touží, získal. U dvou členů je přitom kritika relativně nedávná. Pro získání ceny je nutná podpora přinejmenším tří členů.
V květnu za rozkládání demokracie kritizovala amerického prezidenta členka výboru a bývalá norská ministryně Kristin Clemetová. „Dělá, co může, aby zbořil liberální světový řád postavený na pravidlech,“ uvedla.
V prosinci, tedy po prezidentských volbách, Trumpa kritizoval také předseda výboru Jorgen Watne Frydnes, který současně varoval před omezováním svobody slova v demokratických státech. „Během předvolební kampaně Trump slovně zaútočil na média ve více než 100 případech,“ připomíná list výrok Frydnese.
Vůči Trumpovi se vymezila i další členka výboru bývalá politička z norské Strany práce Gry Larsenová, která byla aktivní v ekologických a humanitárních organizacích. V roce 2020 zveřejnila na svých stránkách fotku červené kšiltovky, která se stala symbolem Trumpova působení v politice, s nápisem Make Human Rights Great Again (Učinit lidská práva znovu skvělými). Při prvním prezidentském mandátu pak Larsenová napsala, že Trump svojí politikou ohrožuje miliony lidských životů.
Nominaci na Nobelovu cenu za mír slíbili Trumpovi Pákistán, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a také arménský premiér Nikola Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Alijev a Pašinjan se v tomto smyslu vyjádřili, když ve Washingtonu v srpnu podepsali dokument o urovnání mnoholetého konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Podle tisku Trump o možnosti udělení Nobelovy ceny mluvil v telefonátu s norským ministrem financí a bývalým generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Podle deníku The Washington Post je snaha o získání ocenění možná jedním z důvodů, proč se Trump rozhodl sehrát aktivní roli v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou o ukončení války. Sám Trump se na sociálních sítích prezentuje jako politik, který je schopný urovnávat mezinárodní konflikty.
To, že by Trump letos získal Nobelovu cenu za mír, je nepravděpodobné, protože lhůta pro podání kandidatury skončila 31. ledna, tedy jen několik týdnů po prezidentské inauguraci. Výbor uvedl, že obdržel 338 kandidatur. Detaily o kandidátech a navrhovatelích zveřejňuje s padesátiletým odstupem. Podle serveru výboru by se na udělení ceny měli shodnout všichni jeho členové. „Ve velmi vzácných případech, kdy je to nemožné, je rozhodnutí přijato většinou,“ uvádí pětičlenný orgán.
