V roce 1936 vydalo britsk ministerstvo letectv mimo jinch i dv specifikace na vvoj novch bombardr.
Specifikace B.12/36 (slo za lomtkem je rokem vydn, zde 1936, a slo ped lomtkem je poadov slo specifikace vydan v danm roce) poadovala tymotorov tk bombardr. Na jejm zklad vznikl Short Stirling, kter se stal jednm (a chronologicky prvnm) ze znm trojice britskch druhovlench tkch bombardr, kam pat jet Avro Lancaster a Handley Page Halifax. Jen dodejme, e Stirling ml v porovnn s obma konkurenty nesrovnateln men vznam v bombardovac ofenziv proti tet i.
Pro ns je vak te smroplatn specifikace S.13/36 na vkonn dvoumotorov stedn bombardr. Ve specifikaci byly i takov speciality, e stroj m bt schopen bombardovat pi mrnm letu stemhlav pod hlem 30 (od vodorovn roviny), tak byla poadovna monost nst msto pum dv torpda. Ale nejvc asi pekvapil (a to bylo i ve ve uveden specifikaci B.12/36 na tk bombardr) poadavek na uzpsoben letounu pro vzlet pomoc katapultu (myleno samozejm na pozemnm letiti, protoe se pepokldalo, e pi vtch vzletovch hmotnostech nebudou dlky drah na stvajcch letitch stait. Pozdji byly natst takov nepstojnosti ze specifikac vyputny.
Na zklad specifikace S.13/36 se firma Avro pustila do vvoje dvoumotorovho bombardru, kter dostal jmno Manchester. Jeho hlavnm znakem, kter se podepsal i na jeho osudu, byly motory Rolls-Royce Vulture. Ministerskou specifikac pedepsan vkonov parametry dvoumotorovho bombardru si daly pouit co nejvkonnjch motor, prakticky nebylo z eho vybrat.
Motor Rolls-Royce Vulture byl osmatyicetilitrov tyiadvacetivlec s vlci do X. Vznikl spojenm dvou vidlicovch (vlce do V) dvanctivlc R-R Peregrine, kter logicky dostaly spolenou klikovou sk s jednou klikovou hdel. U motor Peregrine nebyl prost much a ty samozejm poddil i Vulture, piem k nim pidal dal, vt. Aby se mu nco nestalo, tak motor Vulture musel mt markantn snen vkon (msto 1 800 kon to bylo jen asi 1 500 kon) a maximln otky oproti projektovanm, pesto trpl pehvnm, prasknm ojninch loisek atd.
Bombardr Avro Manchester byl jedin sriov vyrbn letoun pohnn problematickmi motory R-R Vulture.
Ostatn u tak sloit vvoj R-R Vulture strdal, protoe stejnm leteckm motorem firmy Rolls-Royce byl Merlin, tak potebn pro sthaky Supermarine Spitfire a Hawker Hurricane a nakonec i pro dal typy. Kdy vichni vidli, e R-R Vulture nen dobr, byly v roce 1940 zastaveny vechny vvojov prce na nm a jeho omezen sriov vroba. Celkem jich bylo vyrobeno jen 538 kus a Manchester byl jedinm jimi pohnnm v srii stavnm letounem, vedle toho se dostaly do nkterch prototyp, jako napklad Hawker Tornado.
Problematick motory R-R Vulture se tedy podepsaly i na nevelkm objemu vroby bombardru Avro Manchester, konkrtn to bylo 201 kus. A ani dlka operan sluby tohoto typu u perut Bomber Command RAF nebyla nijak dlouh. Prvn misi provedly prvn bombardry Manchester v noci z 24. na 25. nora 1941 a posledn z 25. na 26. ervna 1942.
Avro Manchester Mk.IA
Manchester se vak zapsal do historie vznamn. Pi hledn cesty jak z motorov lamastyky ven, postavilo Avro prototyp oznaen jako Manchester Mk.III. Ten dostal tveici povedench motor R-R Merlin. Od pvodnch dvoumotorovch stroj se mimo jin odlioval i vtm rozptm kdla, co i s tm vtm potem motor souviselo. Pro sriovou vrobu bylo jmno novho tymotorovho bombardru zmnno na Lancaster. A jak historie ukzala, stal se Lancaster nejlepm britskm tkm bombardrem druh svtov vlky.
